Morálka...? aneb Hodně pitomá blažkovina
Pan ministr, byť obklíčen právně vzdělanými jedinci, nebývale perlil. Snad má někde fanklub, jemuž byl jeho včerejší projev v senátu určen.www.novinky.cz
Nevím, kdo mu poradil, aby se pustil na tenký led zkoumání vztahů mezi pojmy tak (pro leckoho) náročnými jako je právo, morálka a politika. Jak známo z veřejných projevů řady našich aktuálně nejvyšších politiků, mají právě s touto pojmovou „svatou trojicí“ poměrně často problém, zvláště když jim tak zvaně nehraje do not – ať už ohrožuje je osobně anebo jejich partaj. Ten problém by se dal velmi snadno vyřešit, kdyby si připustili, že politika získala právě jejich vlivem nový význam, v řadě případů dokonce splynula s pojmem „byznys“ – to v těch případech, kdy si někdo kromě křesla v příslušné politické sloji obstaral pro sebe či pro svoji rodinu také nějaké to finančně lukrativní křesílko mimo politiku, třeba v nějaké té dozorčí radě. Je to morální? Je to v souladu s právem? Je to v souladu s „tisíciletým řádem“? Jsou tací, kteří se domnívají, že nikoli, jsou tací, kteří jsou přesvědčeni, že od toho tu přece politika je.
Nečekaná exkurze mezi nacisty
Nemám vůbec chuť odpovídat na tyhle otázky, mám v nich poměrně jasno a pořád doufám, že i určitá část společnosti, nespokojená s aktuálním stranickým systémem, neschopným produkovat nic než politický balast. Píšu dnes vlastně jen proto, že pan ministr v téhle souvislosti jaksi sdělil národu, že chtít povyšovat morálku kamsi výše, než se zrovna hodí, zavání zcela nepraktickým idealismem.
Pravil navíc doslova: „Nejmorálnější právní řád byl řád nacistického Německa, a když budete v souvislosti s právem volat po morálce, tak si přečtěte vnitřní pravidla třeba SS a tolik morálky, co tam je, už nikde jinde nenajdete.“
Takže nás všechny, kdo přece jen morálku považujeme za zcela zásadní pro fungování zdravé společnosti, poslal kamsi na úroveň propagandy třetí říše. Tím svým nehorázně žoviálním způsobem mne naštval a vlastně taky urazil.
Co tenhle člověk vůbec dělá mezi nejvyššími představiteli země, v níž chci žít?
V souvislosti s „právem“ člověk (a tím myslím normální smrtelník nikoli politik) očekává, že vychází ze základních morálních principů – třeba nepokradeš, nezabiješ, nesesmilníš, nepromluvíš křivého svědectví… A nejen to, že právní řád prostě tyto principy upřesňuje a rozvíjí. Rozhodně ale nejde proti nim.
Chybí vůbec někomu morálka?
Smutným faktem zůstává, že jsme málem dnes a denně konfrontováni se situací, kdy o schopnosti politických elit dodržovat právě tyto prazákladní morální a etické principy západní (a tedy křesťanské) civilizace musí normální smrtelník pochybovat.
Znalost vnitřních pravidel SS aktuálního ministra spravedlnosti je odzbrojující. Jako by si při své řeči až trochu posteskl. Nicméně nemám pocit, že by si stýskal ve smyslu – i esesáci měli lepší ponětí o morálce než my dnes. Spíš to vnímám tak, že by se bez té zatracené morálky docela dobře obešel. A v tom je problém. Jeho, jeho vlády, jeho strany. Jeho pojetí společnosti, založené bůhví na čem, když morálka patří podle toho, co z něj vypadlo, k nacistickému Německu.
Nikdo nepochybuje o tom, že hlavní potíž aktuální vlády je v tom, že už jí v téhle zemi skoro nikdo nevěří. Pozoruhodný akt soucitu a milosrdenství do stejného šuplíku zavál i dosluhujícího prezidenta. Je skutečně mimořádně naivní chtít kohokoli přesvědčovat, že budeme všichni mnohem blíže demokracii či bůhvíčemu, budeme-li pohlížet na morálku jako na cosi vyžilého či odtrženého do reality.
Bláboly pana ministra
Pan ministr má zřejmě dějiny třetí říše v malíku. Má totiž zato, že zopakuje-li dostatečně často i ten největší nesmysl, publikum ho vezme vážně. Omyl, neměl by zapomínat, že nestojí u pultíku stranického sjezdu dodýchávající ODS.
On totiž hlavní problém dneška spočívá v tom, že nikdo z tvůrců aktuální ústavy (a s vysokou pravděpodobností většiny našich zákonů) nepočítal s tím, že právě elementární morálku a etiku budou postrádat ti, kteří ji mají představovat.
Nikdo nepočítal s tím, že budou lhát (či neříkat pravdu), až se hory zelenají, a to i v přímém přenosu. Že budou krást a přikrádat až stydno, že budou ožebračovat slabé a nemohoucí, že budou v zájmu zisku rozbíjet, co je funkční, a taky že odsouzených poslanců bude přibývat, místo abych jich ubývalo, že budou dokonce – byť ve vězení – stále ještě součástí parlamentu. Stačí říkat si, že jsou to přece lidé jako všichni ostatní, takže i oni…?
Máme tedy podle rady pana Blažka hledat morálku ve vnitřních pravidlech SS?
Pan ministr by měl zmizet tam, odkud ho zbídačelá ODS před aktem prezidentova soucitu a milosrdenství tak zničehonic vytáhla a už se nikdy na veřejnosti neukázat. A především nemluvit, protože to neumí. (On vlastně jen plácá.)
Bohužel – má s pojmem „morálka“ zjevně takové potíže, že by této mé výzvě vůbec nemohl porozumět.
Dana Havlenová
Čase předvolební, kéž bys už konečně skončil…
Coby volič, tedy člověk v každém případě smrtelný, připadám si poněkud uondána. Už zase mě lapají, zkouší moji trpělivost, paměť, míru inteligence a určitě otrlosti. Předvolební tvořivost vykazuje tentokrát tak mimořádné odtržení od jakékoli reality, že už možná jde o jakousi novou uměleckou disciplínu se zcela svébytnou poetikou. Všichni ti modří ptáčci, oranžové růžičky, červené třešničky, zlatavé slunečnice, odložené dýmky, piráti, svítání - copak to není poezie sama?
Dana Havlenová
325 µg/m³ PM10 aneb Šeredný hnědočervený puntík
Tak jsme se v Ostravě-Zábřehu dopracovali na mapce Českého hydrometeorologického ústavu k hnědočervenému puntíku, a tedy k hodnocení „velmi špatné“.
Dana Havlenová
Amy, Tom a velký, trochu zpožděný aplaus pro Terezu Vilišovou
Nejsem -náctiletá, dokonce už ani -cetiletá, a už vůbec nejsem "single". Přesto jsem z premiéry Mého romantického příběhu v Divadle Petra Bezruče (4. října 2013) odcházela nasycená, napojená a nadšená.
Dana Havlenová
Malý soukromý aplaus aneb Dík za ostravskou operu
Mám možnost poměrně pravidelně navštěvovat ostravské operní premiéry. A musím říci, že mne dílo tvůrců těchto představení stejně pravidelně těší. Z mé strany už bych to mohla skoro nazvat závislostí a já jsem za ni osudu vděčná.
Dana Havlenová
Nechceš volit? To nemyslíš vážně!
Našinec by nevěřil, jak přímá volba prezidenta zalomcuje naším malým světem. Kdo volí jednoho, je blbec, kdo volí druhého, je taky blbec. A kdo snad dokonce volit odmítá, tak to už je úplná příšera, protože jak vytvořit lepší příští, když nedáte hlas tomu "správnému"?
Dana Havlenová
O vládě spíše bezvládné a spáse vystřelené z Hradu
Parlamentní diskuse na téma amnestie nepřinesla - podle očekávání - nic nového, snad jen zděšení, že vše je zřejmě mnohem horší, než by si naivní smrtelník, nepostižený žádnou politickou prebendičkou, mohl představovat.
Dana Havlenová
Amnestie jako z praku aneb 1 + 1 = 3,5
Nadohled prezidentským volbám se pan prezident dopustil amnestie. Člověk by nevěřil, co se v téhle souvislosti, a nakonec i bez ní, nedozví.
Dana Havlenová
Kdo opraví Bazaly aneb Kam míří Ostrava II.
Jsem pouhý občan, čas od času nucený broditi se bahnem svého velkoměsta. Není to na smrt, je to jen otrava. Jsem uznalý občan (a volič), a tak si říkám – máme tu krizi, město nemá zbytečné prostředky, spravit dlažbu nemůže. Jenže tak zle na tom asi není, když prostřednictvím zastupitelstva schválilo právě dnes "smlouvu o spolupráci s akciovou společností Bazaly".
Dana Havlenová
Odkaz českého velikána aneb Vy jste spolu nehovořili?
Tak nám ve sněmovně přistál poslanec (nepravomocně) odsouzený z korupce. Že prý to nikdo nevěděl. Že prý on nic neudělal. Kdyby to nebyla horce aktuální současnost, připomínalo by to jistého českého velikána...
Dana Havlenová
Plavba poněkud titanická aneb Zbožnění
Tak máme za sebou kongres ODS a je to jen dobře. Aspoň máme jasno, kdo a co, přesněji řečeno, že opět nikdo nic.
Dana Havlenová
O volbách, zesnulém Ferdinandovi a novodobé formě vyvolávání duchů
Jak vlastně právě uplynulé volby skončily? No nevím, nevidím zrovna důvod nasednout na invalidní vozík a zvolat: "Na Bělehrad!". Daleko spíš se mi křiví ústa zjištěním, že nám (zase) "zabili Ferdinanda...“ A to nejsem ani trochu Müllerová.
Dana Havlenová
Předvolební krize aneb Babo raď
Situace před volbami do senátu mi v našem volebním okrsku připomíná louži a okap za průtrže mračen. Ať si stoupnu, kam chci, stejně budu mokrá.
Dana Havlenová
Předvolební leták – sonda do mělčin křehké politikovy duše
Kdo je vlastně politik a co o sobě říká? Aniž by to člověk nějak zvlášť chtěl, právě takové informace na něj útočí ze všech stran tak, že jim téměř nelze uniknout. Lezou do bytu, okupují schránky na dopisy, maskují tramvaje, na pojízdných billboardech vám defilují před okny, pokud žijete, tak jako já, v přízemí.
Dana Havlenová
Cermatovsky kreativní budoucnost aneb Úvaha poněkud nadreálná
Na obrazovce zuří kauza Rath ve své vrcholné fázi, ale přiznám se, že mi leze krkem. Zato mne inspirovala drobná cermatovská lapálie, která (opět) otrávila některé letošní maturanty.
Dana Havlenová
Zlobivý, inteligentní hoch a miliony v krabici od bot
Ještě v neděli si David Rath coby stínový ministr zdravotnictví natíral na chléb aktuálního ministra zdravotnictví Leoše Hegera a v pondělí večer už čelil – podle svých slov – „policejní šikaně“. Díky okamžitému souhlasu předsedkyně sněmovny (ODS), uvízl významný sociálně demokratický poslanec, hejtman a obecní zastupitel v policejní cele.
Dana Havlenová
Nezničitelný pan Cermat aneb Vždyť se tak moc nestalo
Není to právě krasavec, ale vykazuje mimořádnou rezistenci. Ve společnosti zmítané ekonomickými nejistotami, globální krizí a plíživým oteplováním je to zřejmě vlastnost podstatnější než oslepující charisma.
Dana Havlenová
Dluh státu, ovzduší a tajemný, všudypřítomný faktor X
V našem regionu se vyrábí 100 procent tuzemské produkce koksu, 100 procent tuzemské produkce surového železa, ale i dalších komodit rovněž ve stoprocentní výši. Za tento luxus nám stát zatím ještě fakticky nedal ani 4,5 miliardy, které pro nás modroprsí politici - jak rádi opakovaně připomínají - vyjednali. Fakticky tyto miliardy do regionu pouze míří, zatím se nikdo nenamáhal zveřejnit, co za ně reálně podnikl ke zlepšení podmínek pro život v regionu.
Dana Havlenová
Ne život a lidské zdraví, ale výroba, výroba a výroba
Pokud někdo nechápal, co se dělo ve sněmovně, která schválila Burešův ochranářský paskvil místo nového zákona o ochraně ovzduší, dostal během Otázek Václava Moravce (neděle 12. února) poměrně jasné vysvětlení.
Dana Havlenová
Ochrana ovzduší po česku aneb Burešova plichta
Nedělám si příliš iluze o duševních schopnostech, empatii, či předvídavosti našich tak zvaných poslanců. Poté, co schválili nový zákon o ochraně ovzduší, jsem zřejmě ztratila i ty poslední.
Dana Havlenová
Jak Mittal prášil, až odprášil aneb Sezona začala
Tak tu máme konečně nejen inverzi, poklici nad celým regionem, ale také oficiální "signál regulace na PM10 pro MS" - jinak řečeno: zalezte domů, nevětrejte, nevycházejte a babičku (případně dědečka) s nemocným srdcem raději přišijte k posteli. Správně by tohle doporučení mělo ale znít - raději ani nedýchejte.
předchozí | 1 2 3 4 | další |
- Počet článků 66
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1667x
Seznam rubrik
- K čemu tak zvaná demokracie
- Ostrava, magické město 2011
- Život jako učebnice
- Radost ze života
- Když jde o zdraví
- Trochu jinak
- Osobní
- Nezařazené