Nesnesitelná snadnost politického bytí aneb Permanentní fraška

Že by? Myslí to ten Topolánek vážně? A co tak najednou?… asi tohle mi prolétlo hlavou, když jsem poprvé zhruba před týdnem zaregistrovala, že se chce český premiér téměř současně s převzetím evropského předsednictví zbavit svého nejhájenějšího ministra.

Myslím, že oba pánové – Topolánek i Čunek - by si zasloužili cenu za mimořádnou politickou rezistenci, nebo přesněji řečeno odolnost vůči převažujícímu veřejnému mínění. Že by premiér opravdu tak náhle prozřel? Co mají znamenat ta nenadále kritická slova na adresu šéfa lidovců? Jaképak nové dějství té chatrné pseudolidové frašky se tak zničeho nic rozhodl předseda vlády napsat?
Smutné je, že vývoj je předpokládatelný a bylo by nanejvýš překvapivé, kdyby se nakonec to, čím premiér pohrozil, stalo. Jiří Čunek už několikrát (ne-li mnohokrát) coby naprosté politické štěně předvedl, že se své politické kůstky jen tak nevzdá. A nevzdá se a nevzdá, i kdyby tím vlastní stranu ponořil do ještě větší krize, než v jaké se už hezkých pár let ráchá.  Neboť už rozhodnutí jeho spolustraníků, aby on (a jedině on) otáčel kormidlem tonoucího vraku KDU-ČSL, bylo toliko a pouze projevem totální a naprosté krize a sebevražedné bezradnosti zmíněné strany.

Hvězda kabaretu a teorie hladového štěněte
Chtěla bych být u toho, až budou jednou historikové dumat nad tím, kdo vlastně Jiří Čunek byl, když kolem sebe dokázal nadělat takové kouřmo. Připomíná předkřesťanské mágy, kteří mlhou ze svých úst dokázali zahalit i ozbrojené voje a ty pak neměly kam zaútočit. Ta především slovní mlha – a je jedno jestli je to záměr či naprostá neumělost – zbavuje kontur vše konkrétní, jeho vyjádření jsou tak kluzká a nejednoznačná, že se v nich vyznej kdo chceš a jak chceš. I všechny jeho zatím zveřejněné aférky a kauzy (od braní úplatku po záhadné používání dvou občanek atd. atd.) zahalila záhadná těstovitá mlha. I za pomoci stávajícího premiéra, který jako by v souvislosti se vším, co se týkalo Jiřího Čunka zničehonic ztratil svůj zdravý selský rozum a mhouřil oči tak, že to vypadalo, že totálně oslepl, zatímco lídr lidovců dál svým neotřelým a dosud nevídaným způsobem neúnavně prokazoval, že je více „lidový“ než předseda. Když se do svého politického špekáčku, pardon, kostičky,  k níž tak nevídaně snadno přišel, zakousl s veškerou vervou nedozrálého štěněte, bylo zřejmé, že má nepopiratelný komediální talent. Nevím, jestli čas už dostatečně nazrál a ti, komu leží na srdci Čunkova politická budoucnost (protože ta vůbec není totožná s budoucností této země) konečně pochopí, že zrovna tohle na vrcholnou politiku, pokud to nemá být cosi jako permanentní kabaret, nestačí. Jiří Čunek je totiž především důstojným, česky humorným ekvivalentem Sellersova zahradníka z filmu Byl jsem při tom. Naneštěstí se nepohybuje po filmovém plátně.
Léta jsem nechápala, k čemu premiér Topolánek tak potřebuje Jiřího Čunka, že je schopen odvolat ho z vlády a pak ho zase přijmout zpět. Proč nikdo nevidí, co je zjevné, kdykoli Jiří Čunek otevře ústa. Že by tento skvělý ministr bez jakékoli morální poskvrnky a bezesporu vysoce fundovaný zejména pro funkci prvního místopředsedy vlády nakonec přece jen české politické úrovni stačil, ale evropské už ne?

Zlořečený Kalousek prý nechce kopat za tým
Argument, že „nehodný Kalousek“ proti srsti KDU-ČSL umožnil sázení po internetu, je v době, kdy nad vším dlí neviditelná ruka trhu, palbou naslepo. Inu – Jiří Čunek zjevně není generál, natož aby byl schopen velet artilerii.
Přiznávám, že si postoje Miroslava Kalouska v nechutné frašce, kterou opět Jiří Čunek způsobem sobě vlastním rozehrál, cením. Od jeho zjevně rozčileného vyjádření, že předseda KDU-ČSL zřejmě dospěl k závěru, že Kalousek nedosahuje jeho odborné erudice až po páteční okamžitou reakci na další (mlžnou) nepravdu, kterou Jiří Čunek vypustil z úst na tiskové konferenci (viz iDnes, České noviny, Události a Události, komentáře na ČT). S Jiřím Čunkem to ani jinak nejde, stejně jako nelze nechat štěně beztrestně dělat loužičky. Ale ne každý je rozzlobený Kalousek a nechce si nechat … na hlavu.
Osobně si myslím, že křesťanská demokracie smysl má, stejně jako jakákoli jiná demokracie, pokud ji neznehodnocují hlupáci. Bojím se, že premiér Topolánek zvolí v Česku standardní řešení – nezbaví se Čunka, možná si ponechá i Kalouska, zato vybagruje jiná ministerská křesla. Odchod Džamily Stehlíkové považuju za mimořádně nešťastný, ale chápu ji, že účast v takovém kabaretu, jakým současná vláda je (tedy vláda s lidmi jako je Jiří Čunek), nemá zapotřebí.

Ono už ani nejde o to,  kdo a kolik (prošustroval milionů) a asi ani za kolik (se mu ve vrcholné politice tolik líbí, že je ochoten dělat i psí, potažmo štěněcí kusy). Pořád a především jde o politickou kulturu. A z tohoto hlediska – ať mi bývalý starosta Vsetína odpustí – zatím zdaleka nezahájil ani první třídu.
Škoda křesťanských demokratů. Mají velký potenciál, daný prostými idejemi křesťanství i demokracie, který ale dlouhodobě naprosto nejsou schopni využívat. A tak nezbývá než přijmout jako fakt, že nám Jiří Čunek ve vládě zůstane. A je vcelku jedno, jestli bude střežit národnostní a jiné menšiny v této zemi (bůh je ochraňuj), nebo kulturu. Ta má naštěstí letité zkušenosti s podobně osvícenými „řediteli“, takže má vysokou šanci Čunkovo ministrování přežít.
Je sobota, lidovci i Topolánek hrají o čas, takže uvidíme. V nejhorším - zase bude veselo.