Komplexní změna kontinuálního vymývání hlav? V nedohlednu

Duše politikova, toť hlubina bezedná. My tady u nás v Ostravě máme doopravdy kliku, naši politici na úrovni města i kraje na nás myslí, kudy chodí. A hlavně soustavně rozhodují tak, aby se nám tady žilo co nejlépe, a hlavně, aby se nám také co nejlépe dýchalo.

Trvalo mi to dlouho, ale pochopila jsem, že politik je velmi svérázná bytost, dost vzdálená druhu homo sapiens, která jeden den velmi přesvědčivě tvrdí jedno a další den bez mrknutí oka něco zcela opačného. Občas to vypadá, že by mu slušela svěrací kazajka, zvláště když ho stihne pocit, že je nenáviděn či sledován, ale to je pouhé zdání.
Naši regionální politici většinou moc nemluví, dalo by se říci, že na rozdíl od těch parlamentních jsou spíše tiší a téměř nediskutují, hlavně ne o tom, o čem rozhodují. Ale to je pouze projev jejich jakési přirozené, regionální plachosti. Jediný, kdo nese kůži na trh, je primátor, za což mu budiž vyslovena veřejně chvála, bez jeho žertovných komentářů by snad ani nestálo za to na jednání zastupitelstva chodit.

Ovzduší ve městě? Pár měsíců po volbách povahy záhadné...
Tak třeba - ovzduší ve městě. Vypadá to ohromně nadějně, sám ministr životního prostředí  přivezl do Ostravy svoji ustaranou tvář, aby ji rozprostřel (dokonce v přímém přenosu) na naše televizní obrazovky a připojil poměrně zásadní sdělení, že je třeba také řešit jedy, které k nám putují z Polska, a také ty, které si my sami sami, obyvatelé Ostravy, posíláme do vzduchu z vlastních lokálních topenišť. Kupodivu v téže televizní relaci přítomná zástupkyně ombudsmana Jitka Seitlová, kterou si sem pozvali zoufalí obyvatelé Radvanic a Bartovic, naopak zdůraznila, že konkrétně tyto dva zdroje znečištění není třeba zveličovat, protože hlavními zdroji znečištění v regionu jsou podle vědeckých analýz (například týmu dr. Šráma z Akademie věd ČR) velké průmyslové firmy.
Reakce politické reprezentace města a regionu, přes veškerou jejich vrozenou plachost a neochotu vyjadřovat se o některých věcech veřejně, nedala na sebe dlouho čekat - na radnici se konal "seminář" o životním prostředí, na němž ústy dokonce několika "odborníků" zaznělo, že za zkrácenou délku života a chronické nemoci dospělých, ale zejména dětí ani tak nemůže místní průmysl, ale rozhodně lokální topeniště, větry z Polska a určitě taky doprava.
Myslím, že tato zásadní "pravda" je zřejmá zejména v letních měsících, kdy z pochopitelných důvodů přikládá pod kotel kdekdo, zejména pak téměř zcela plynofikovaní domkaři z Radvanic a Bartovic.

Kontinuální pecka podle plánu ArcelorMittal
Není divu, že březnové jednání komise životního prostředí o novém projektu společnosti ArcelorMittal, který se pyšní názvem "Komplexní změna kontinuálního odlévání oceli", skončilo k naprosté spokojenosti zejména dvou přítomných představitelů (snad dokonce ředitelů) téže firmy. Podle dostupných informací (http://www.hnutiostravak.cz/nase-nazory/zivotni-prostredi/petr-jancik-zasedani-komise-pro-zivotni-prostredi-rady-mesta-ostravy-dne-7-3-2011.html) pouze notoričtí kverulanti z řad opozice snad měli nějaké námitky.
Česky řečeno - zatímco ostravské děti mají za sebou další prokazatelně otravnou sezónu, přichází firma ArcelorMittal Ostrava s fantastickým plánem, podle kterého do vzduchu pustí o šest tun (plus-minus) jemného polétavého prachu (a na něj navázaných jedů) ročně víc než dosud. Ale bude to prý kompenzovat snížením emisí v jiných provozech.
Tvůrci této pozoruhodné vize zřejmě zapomněli, že kompenzovat měli už dávno. A novým projektem si vlastně jen připravují prostor pro další rozšiřování výroby.

O nástrojích v Janáčkově filharmonii
Normální smrtelník by předpokládal, že regionální politik, vyzbrojen jsa znalostí o tom, že přibývá obyvatel Ostravy, kterým není jedno, co dýchají, zváží velmi pozorně, jak se vůči největšímu znečišťovateli zachová, zejména pak sedí-li ve vedení města.
Jenže normální smrtelník (občan bez politického angažmá) je naivní, pokud si myslí, že on i jeho děti mají právo na vzduch bez prachových částic PM10, PM2,5 nebo dokonce PM1, vylepšených benzoapyrenem a jinými karcinogenními látkami. Je to názor stupidní a ničím nepodložený, takže zástupce města, jmenovitě náměstek pro životní prostředí Dalibor Madej, mohl 30. března 2011 přítomným zastupitelům hrdě ohlásit, že podepsal kladné stanovisko k projektu firmy pana Mittala (Komplexní změna kontinuálního odlévání oceli).
A proč by také nepodepsal, když přece příslušná komise většinou nic nenamítala, přijala informace představitelů ArcelorMittal a nic nedala na marný pokus opozice, aby město vstoupilo do procesu hodnocení vlivu stavby na životní prostředí (EIA). Jinými slovy - město nemohlo zřetelněji vzkázat svým obyvatelům, že na ně kašle (to ovšem dělá od posledních voleb téměř - kontinuálně).
A protože naši radní mají skvělý smysl pro humor, na připomínku zastupitele Jančíka, že město přece má nástroje, jak ovzduší ovlivňovat - například vstoupit do procesu schvalování staveb tohoto typu (prostřednictvím EIA má tuto možnost ostatně - jak známo - každý), odvětil pan primátor zvesela: "No, tyto nástroje máme - v Janáčkově filharmonii..."

Když je veselo, může být i tma. Hodně tma
Možná primátorova reakce uspokojí maminky, které v zimních měsících, ale dokonce i teď zjara téměř permanentně musí svým dětem podávat antibiotika. Jejich děti mají totiž horečky a kašlou tak, že se jim dělají modřinky kolem očí, a některé z nich nakonec musí do nemocnice.
Možná tytéž maminky potěší, že zastupitelstvo města téměř ani nevzdechlo nad přístupem pánů Madeje a Kajnara ke Komplexní změně kontinuálního odlévání oceli, čili k šesti tunám prachu v ovzduší navíc, zato však radostně zatleskalo skvělému návrhu náměstka pro životní prostředí udělit mimořádnou odměnu pracovníkům ostravské zoo za péči o slůně. Není nad pozitivní informace. 
Město tedy na nehorázný plán ocelárny zareagovalo kladným stanoviskem, takže občané musí spoléhat na občanské a nevládní organizace, které (za obyvatele města Ostravy) do boje proti dalšímu znečišťování vstoupí, některé už to udělaly.

Co klesá, co stoupá a kdo se zničehonic vynořil
Objevná nová stanoviska, podle nichž klesá podíl průmyslových zdrojů  na znečištění ovzduší a naopak stoupá podíl lokálních topenišť, sice napovídají, jaká bude další "ekologická" strategie Ostravě vládnoucí koalice, ale nepředbíhejme. Ministerstvo životního prostředí už zveřejnilo "akční plán" ke zlepšení severomoravského ovzduší. Ba co víc - k jeho naplnění už vzniká, zdá se, nečekaně podstatný (tříčlenný) tým (http://aktualne.centrum.cz/domaci/regiony/moravskoslezsky/clanek.phtml?id=696360) pod vedením politika nad jiné zkušeného - Lukáše Ženatého.
Přiznávám, s nadějí jsem očekávala, kde se tento pro Ostravu tak podstatný muž vynoří, a on se, světe div se, opravdu vynořil... A protože je nový tým zjevně také akční, rozhodl se poslat do ulic stovku  nezaměstnaných, aby Ostravu zametli, "protože prach v ulicích má na ovzduší nezanedbatelný vliv".
Nic proti tomu - zametat je třeba. Mám bohužel umanutou představu, že prachové částice menší než PM10, které doslova zalévají město a dusí a nejvíc ohrožují jeho obyvatele, jsou tak lehké, že s nimi košťaty s pravděpodobností rovnající se jistotě nic nezmůžete.
Lukáš (s Ostravou už zase) Ženatý, coby homo politicus redivivus, se nám tedy opět vynořil z politického zášeří. Snad se mu podaří rozlousknout zásadní filozofický problém, s nímž se Ostrava dlouhodobě a nepříliš úspěšně potýká. Nazvala bych jej pracovně kontinuálním hledáním kompromisu mezi anorektickým vlkem a sežranou kozou.
Otázka zní - kdo je vlk a kdo je koza. 
Že to nijak nesouvisí se znečištěným ostravským ovzduším?
A on se jím chce snad někdo skutečně vážně zabývat?

Pro informaci:
"V Moravskoslezském kraji přes významnou ekologizaci v devadesátých letech přetrvává znečištění částicemi prachu vyjádřené jako PM10 a PM2,5. S ním jsou spojeny karcinogenní polycyklické aromatické uhlovodíky, představované benzo(a)pyrenem. Závažné znečištění představuje také karcinogenní benzen, související s destilačními procesy uhlí v koksovnách...
...Účinek prachových částic na organismus je závislý na složení, tvaru a velikosti částic, které ho tvoří. Čím menší je částice, tím je nebezpečnější. Větší částice (nad 100 μm) sedimentují velmi rychle a do dýchacích cest se prakticky nedostanou. Částice, jejichž velikost je mezi 100 – 10 μm, jsou většinou zachyceny v horních cestách dýchacích, částice menší než 10 μm (PM10) pronikají do dolních partií dýchacích cest, a bývají proto také nazývány thorakálními částicemi. Zatěžují samočisticí schopnosti plic."
(MUDr. Magdalena Wantochová: Hodnocení vlivů Marketingové strategie rozvoje cestovního ruchu v Moravskoslezském kraji pro léta 2008 - 2013 na veřejné zdraví, http://verejna-sprava.kr-moravskoslezsky.cz/zip/cr_30_priloha_5.pdf)