Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

... a tady tento pytlíček!

Soumrak padl a můj muž na mne z hlubin své pracovny na otázku, co kutí, tak nějak zasmušile broukl - ále, nic moc. A snad aby dovysvětlil poněkud ochraptělou odpověď, dodal: "Umřel Dienstbier."

Zaskočilo mne to.
Dienstbier? Poslední Mohykán? Poslední slušný? Umřel? Jak to?
Bože. Znala jsem ho asi tak jako jiné současné politiky - tedy přes televizní obrazovku nebo jeho texty. Ale na rozdíl od naprosté většiny z nich jsem si ho vážila, protože jsem si ho mohla vážit. Neměla jsem to štěstí, abych ho poznala osobně, ale měl nepochybné kouzlo osobnosti, a pokud mohu soudit, nestylizoval sám sebe do jakési bezkrevné postavy podřízené stranickým direktivám. Nemusel klopotně hledat slova a potvrzovat vlastní fundovanost nesmyslným pseudoodborným výrazivem. Nepotřeboval to. Troufám si tvrdit, že své posluchače, případně čtenáře jednoduše zaujal přívětivou shodou mezi svými vědomostmi a smyslem pro humor.

Zapomenutá tiskovka
Lidská paměť působí dost zvláštně. Vlastně první, co se mi vybavilo, když jsem se tu smutnou zprávu dozvěděla, byla jakási tisková konference, kde ukazoval insignie úřadu, jímž byl jako představitel naší země pověřen. Už si vůbec nepamatuju, o jaký úřad tenkrát šlo (snad to nějak souviselo s NATO a bezpečností v Evropě), ani jakou funkci měl tehdy konkrétně on. Ale nikdy nezapomenu, jak nádherně dokázal odlehčit atmosféru, když přítomným ukázal jakési nanejvýš z hlediska celoevropské bezpečnosti důležité razítko, a jak tehdy řekl, "tady tento pytlíček", kam se zmíněné razítko mělo ukládat. Smáli se tehdy úplně všichni zúčastnění.
Ono se tehdy nějak vůbec mnohem víc smálo i při dost oficiálních příležitostech.
Prkotinka, já vím, navíc minulým časem už hodně zmatnělá. Jenže prkotinkami je dlážděna naše paměť a naše vnímání těch druhých. Od té doby jednoduše vím, že Jiří Dienstbier měl rád legraci. A smích zlidšťuje. To až o téměř dvacet let později to vypadá, jako by smích a humor k politice nepatřily, jako by znevažovaly posvátnost lidí s politikou spjatých, jako by zejména oni netušili, že právě tohle nanebevynášení sebe sama je od jejich voličů téměř jistojistě odstřihává.
Jiří Dienstbier patřil k novinářům, s nimiž bych si v čase, kdy to pro mne bylo aktuální, přála pracovat. A protože mám jisté povědomí o existenci, historii a společenském a myšlenkovém vývoji dříve jugoslávské části Balkánu, mohla jsem si ho vážit i za to, co říkal a prosazoval v rámci svých dalších aktivit právě o tomto rozbolavělém a neklidném kousku Evropy. Neupadal do účelových proklamací a výzev typu Na Bělehrad! jako jiní méně informovaní, právě naopak - upozorňoval na rizika krátkozrakých a jednostranných řešení, varoval před huráuznáváním Kosova.
Věděl, že demokracii nelze nikam vnášet na bodácích bajonetů.

Laskavý humor - nedostatkové politické zboží
Přiznávám, že mne odchod Jiřího Dienstbiera zasáhl. Ze svého disidentství si nikdy nedělal pomník (a že by mohl). Nepotřeboval to.
Co jiní dohánějí klopotnou snahou přesvědčit o své fundovanosti neskutečně falešným, až bych řekla antičeským slovníkem, zvládal s bravurou a naprosto přirozeně. Přiznávám, na současných politicích napříč politickým spektrem mi vadí především naprostá neschopnost vyjadřovat se přirozeně a česky (nevím, který mediální expert jim radí, aby mluvili jako roboti a internetové "překladače").
Přirozenost, slušnost, ale také inteligence a schopnost jednoduše a věcně formulovat, falešně si nehrát na něco, co nejsem - to jsou vlastnosti, které bych ocenila u všech, kdo vstoupí do politické arény. Jiří Diensbier byl navíc schopen právě onoho jemného a laskavého humoru, který u jiných současných politiků naprosto postrádám. Politici daleko mladší než on možná právě pro ten naprostý nedostatek šarmu působili vedle něj jako seschlí starci.
Smolný lednový den, je mi obyčejně lidsky líto, že Jiří Dienstbier odešel. Bude mi chybět jeho pobavený úsměv i moudrý pohled na nedozrálé hemžení na naší politické scéně. Pro mne byl svým způsobem synonymem pro politickou kulturu. A to je dnes aktuálně a konkrétně v těchto dnech velmi nedostatkové politické zboží.

Autor: Dana Havlenová | sobota 8.1.2011 22:11 | karma článku: 43,76 | přečteno: 7571x
  • Další články autora

Dana Havlenová

Čase předvolební, kéž bys už konečně skončil…

Coby volič, tedy člověk v každém případě smrtelný, připadám si poněkud uondána. Už zase mě lapají, zkouší moji trpělivost, paměť, míru inteligence a určitě otrlosti. Předvolební tvořivost vykazuje tentokrát tak mimořádné odtržení od jakékoli reality, že už možná jde o jakousi novou uměleckou disciplínu se zcela svébytnou poetikou. Všichni ti modří ptáčci, oranžové růžičky, červené třešničky, zlatavé slunečnice, odložené dýmky, piráti, svítání - copak to není poezie sama?

24.10.2013 v 9:22 | Karma: 7,89 | Přečteno: 227x | Diskuse| Ostatní

Dana Havlenová

325 µg/m³ PM10 aneb Šeredný hnědočervený puntík

Tak jsme se v Ostravě-Zábřehu dopracovali na mapce Českého hydrometeorologického ústavu k hnědočervenému puntíku, a tedy k hodnocení „velmi špatné“.

8.10.2013 v 20:18 | Karma: 17,79 | Přečteno: 863x | Diskuse| Ostrava

Dana Havlenová

Amy, Tom a velký, trochu zpožděný aplaus pro Terezu Vilišovou

Nejsem -náctiletá, dokonce už ani -cetiletá, a už vůbec nejsem "single". Přesto jsem z premiéry Mého romantického příběhu v Divadle Petra Bezruče (4. října 2013) odcházela nasycená, napojená a nadšená.

7.10.2013 v 20:37 | Karma: 6,86 | Přečteno: 239x | Diskuse| Kultura

Dana Havlenová

Malý soukromý aplaus aneb Dík za ostravskou operu

Mám možnost poměrně pravidelně navštěvovat ostravské operní premiéry. A musím říci, že mne dílo tvůrců těchto představení stejně pravidelně těší. Z mé strany už bych to mohla skoro nazvat závislostí a já jsem za ni osudu vděčná.

24.3.2013 v 22:21 | Karma: 10,94 | Přečteno: 300x | Diskuse| Kultura

Dana Havlenová

Morálka...? aneb Hodně pitomá blažkovina

Téměř jsem dnes dopoledne spadla ze židle, když jsem si pustila vstupy ČT24 ze senátu. Aktuální ministr spravedlnosti se tam totiž vyjadřoval k prezidentově amnestii a činil tak způsobem hodně originálním, nicméně pro sebe typickým.

21.2.2013 v 17:33 | Karma: 34,44 | Přečteno: 1511x | Diskuse| Ostatní
  • Nejčtenější

Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl

22. dubna 2024,  aktualizováno  14:47

Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...

Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici

25. dubna 2024  12:40,  aktualizováno  14:38

Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...

Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování

21. dubna 2024  16:37

Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...

Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci

22. dubna 2024  10:27

Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...

Prezident Petr Pavel se zranil v obličeji při střelbě ve zbrojovce

19. dubna 2024  15:44

Prezident Petr Pavel se při střelbě na střelnici v uherskobrodské České zbrojovce, kam zavítal...

Další případ zpožděné dodávky zbraní. Česká firma se soudí na Ukrajině

26. dubna 2024

Premium Vztahy mezi Českem a Ukrajinou nejsou vždycky idylické. Svědčí o tom soudní spor, na který narazila...

Světlušky mění válčení ve městech. Nové drony snížily počet padlých Izraelců

26. dubna 2024

Premium Jen několik decimetrů velký přístroj může znamenat revoluci městské války: minivrtulník, který...

Dva ruští vojáci se doznali k trojnásobné vraždě na Ukrajině

25. dubna 2024  23:07

V okupované části Chersonské oblasti na jihovýchodu Ukrajiny zadrželi dva ruské vojáky, kteří se...

Architektonickou cenu EU získal univerzitní pavilon, blízko byla i ostravská galerie

25. dubna 2024  21:23

Studijní pavilon Technické univerzity v německém Braunschweigu se stal vítězem prestižní...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

  • Počet článků 66
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 1667x
Tko sam, što sam... Snad jen snílek, toužící po troše mlhy.