Subjektivní (oranžová) imprese a hněv tiskové mluvčí

Tiskové mluvčí společnosti Arcelor Mittal Věře Breiové se nelíbí můj výhradně subjetivní pohled na oranžovou vzducholoď, roztančeně dokreslující poněkud surreálnou atmosféru festivalu Colours of Ostrava 2010. Vyjádřila to v dnešním vydání moravskoslezské MF Dnes.

Nahlíženo čistě subjektivně má na to nezpochybnitelné právo. Přečetla si můj text a vypadá to, že se hodně rozzlobila. Dokonce tak, že zjevně nevzala v potaz některá fakta. Tedy především fakt, že neviditelný mrak visel nejen nad Bartovicemi, kde údajně limit znečištění prachovými částicemi překročen nebyl (no nevím, pokud po dva dny ze čtyř v jednom dni je 40 a v dalším 46 mikrogramů, tedy téměř limitní hodnota, ani v Bartovicích to nebyla žádná sláva, ale to je jen moje ryze subjektivní hodnocení).

V Bartovicích byly hodnoty v normě...
Věra Breiová žije v podivné, poněkud zjednodušené představě, že vsichni, komu vadí stávající ovzduší v Ostravě, zřejmě žijí a dýchají výhradně v Bartovicích. Omyl, paní Breiová, zdaleka nejen v Bartovicích, je nedýchatelno, přesněji řečeno velmi špatně dýchatelno. Pokud už jsem vyrazila na festival, zajímaly mne informace z měřicích stanic, které jsou areálu nejblíže - tedy Ostrava Fifejdy a Ostrava Přívoz. A tam byly hodnoty nadlimitní. Pokud jsou snad teletextové informace nepřesné, měla by s tím Česká televize coby veřejnoprávní médium něco udělat, ale silně pochybuji, že mne v čase festivalu šálil zrak. Ostatně dnes - čistě cvičně - jsem se krátce před 22. hodinou opět podívala na teletext a nebudete věřit, co jsem zjistila: Fifejdy 61, Přívoz 55 mikrogramů na metr krychlový, tedy opět nadlimitní množství. Těžko mne budete, paní Breiová přesvědčovat, že jde o běžný jev právě v tomto období.
O nás stařešiny nejde, jde o děti, kterým vzduch, který tu vespolek dýcháme, ničí zdraví tak, že už i v létě, v čase, kdy není inverze, musí zápasit s dušností a počínajícími zápaly plic. Bohužel, ministerstvo zdravotnictví má pořád jiné starosti než hloukový průzkum zdraví v Ostravě.

Uklízečka a "bezostyšnost"
Dále se pak paní Breiová pozastavuje nad mou kritikou žertovného plakátu s uklízečkou, jímž chtěl zřejmě Arcelor Mittal rozveselit rezignovavší (to je to správné slovo) ostravskou veřejnost. Jak by také nerezignovala, když do ní pořád kdosi z nějakého ne zcela pochopitelného důvodu valí polopravdy a údaje velmi ledabyle vytržené z kontextu, údaje, které se zrovna hodí. Summa summarum - kdo se to tady pořád snaží z lidí nadělat pitomce tím, že poněkud nadstandardně použije presentum tam, kde má být futurum? Ne, to nejsem já, kdo se snaží přivést ostravskou veřejnost k naprostému zpitomění. Jestliže někdo zahájí výstavbu čehosi, co jednou v budoucnosti snad přinese "odprášení", a tedy lepší vzduch, a dodá k tomu výkřik "Odprašujeme!!!", pak buď neumí používat správný čas (správně by mělo znít "Budeme odprašovat!", s pánem bohem klidně se třemi nebo i deseti vykřičníky), nebo vědomě uvádí nepravdivou informaci. Velmi subjektivně to považuju za drzé a naprosto nechápu, proč se firma jako Arcelor Mittal k něčemu takovému vůbec uchyluje, snad mi to jednou někdo vysvětlí. Určitě to stálo nějaké peníze, které by bylo zjevně vhodnější přidat k těm, které již do přestavby a zkvalitnění výroby firma  investovala, jak mne správně Věra Breiová upozornila.
Jenže přiznávám, že zcela subjektivně, objektivně to možná opravdu tak není, stále naprosto nezlomně zastávám názor, že ani my tady v Ostravě nežijeme v banánové republice, i když se nám to pořád někdo snaží vsugerovat. A máme právo, aby s námi dokonce i velké nadnárodní firmy jednaly jako s dospělými absolventy základní školy, nikoli jako s malými dětmi, jimiž je nutno manipulovat, mimochodem nepříliš vkusně.

Výhradně subjektivně
To ne já vnímám ostravskou veřejnost jako zpitomělou, ale ten, kdo jí servíruje pravdy jen částečné, nebo gramaticky nesprávné. Nejsem to já, kdo by měl s veškerou zodpovědností zkoumat hodnoty na jednotlivých měřicích stanicích po celé Ostravě a v celém kraji. Rozhodně to stojí za pozornost i teď, chvíli před půlnocí, 22. července 2010.
Víte, paní Breiová, blog je blog a já opravdu nemám ambici psát objektivně, právě naopak. Zcela subjektivně jsem přesvědčena, že životní prostředí v Ostravě je hrozné, a to dokonce i v letních měsících, a že se s tím už konečně musí něco dělat, ne si jen kolkolem přihřívat politické polívčičky a podnikatelské plány či rejžičky. Podnikání, které jiným ničí zdraví, považuji, přiznávám, velmi subjektivně, za velmi velmi sporné. Dokonce za tak sporné, že by ani nemělo existovat. Ale přiznávám - je to jen můj, zcela subjektivní pohled na věc. A ani trochu se za něj nestydím, jedu-li tramvají a vedle mne sedí klouček, ani ne pětiletý, a musí si pomáhat speciálním zařízením, aby mohl dýchat.

Text mluvčí Arcelor Mittal Věry Breiové, uveřejněný v MF Dnes 22. 7. 2010:

Naměřené hodnoty a subjektivní hodnocení

Ve středu 21. 7. Otiskla MF DNES obsáhlý text Dany Havlenové, která údajně viděla během festivalu Colours of Ostrava nad Ostravou (oranžový) mrak. Píše o nadlimitním množství polétavého prachu ve vzduchu po tři ze čtyř festivalových dnů.

Pokud se kdokoliv podívá na grafy znečištění na stránkách Zdravotního ústavu Ostrava, zjistí, že monitorovací stanice Bartovice vykazovala ve festivalových dnech následující průměrné denní hodnoty: 16. 7. = 40mikrogramů, 17. 7. = 46 mikrogramů, 18. 7. = 17mikrogramů, 19. 7. = 19mikrogramů. Zapadá to do dlouhodobě naměřených průměrných hodnot - od 23. 6. do 21. 7. nebyl přitom denní limit 50 mikrogramů v měřeních této stanice překročen ani jednou. Každému, kdo používá zdravý rozum, musí být jasné, že množství prachu v ovzduší je ovlivněno mnoha faktory.

Paní Havlenové se nelíbilo, že ArcelorMittal Ostrava před pár měsíci oslovil (dle jejího vyjádření „zpitomělou“) ostravskou veřejnost s údajně nestoudnou informací o tom, že „odprašujeme“. Na tom není nic nestoudného.

Společnost ArcelorMittal Ostrava investovala již stamiliony korun do modernizace a posílení sekundárního odprášení ocelárny, v loňském roce také přes dopady krize realizovala za 20milionů korun odprášení pracoviště pro pálení slitků.

Nestoudné spíše je, pokud paní Havlenová bezostyšně nazývá ostravskou veřejnost zpitomělou (ona k ní nepatří?) a pokud demagogicky tvrdí, že jsme v Ostravě během festivalu Colours of Ostrava dýchali karcinogenní hnus, přestože údaje měřících stanic hovoří o něčem zcela jiném.