Dluh státu, ovzduší a tajemný, všudypřítomný faktor X
Takhle krásně hrají všemi barvami mapky ČHMÚ v čase inverze.ČHMÚ
Informaci, že se v regionu produkuje 100 procent koksu a surového železa (a taky dalších komodit) vyrobených v tomto státě, vyslovil vedoucí Oddělení ochrany ovzduší na České inspekci životního prostředí Ostrava Radomír Štěrba během poněkud fádní veřejné debaty o ovzduší, která se konala letos v únoru v ostravské Fiducii.
A co máme z toho, že žijeme v regionu tak zahlceném průmyslovou výrobou? Nějakou pomoc? Nějaké úlevy? Nějaké slevy? Nějaké jistoty?
Nemáme zhola nic, pokud nepočítáme téměř stoprocentní jistotu, že se sami, nebo někdo z našich blízkých bude dříve či později muset vyrovnat s nemocí, kterou takto znehodnocené ovzduší způsobuje.
Už dávno víme, jak takto soustavně znehodnocované ovzduší ovlivňuje lidské zdraví (od astmatu po onkologická či kardiovaskulární onemocnění až po problémy s plodností a poškozováním plodu v těhotenství). Ale jakýsi záhadný faktor X způsobuje, že se to buď vůbec neřeší, nebo jen jaksi vágně, liknavě a v reálném důsledku vlastně pořád ještě vůbec.
Všepronikající, vševládný a nesmírně pružný faktor X
Právě a jedině faktor X způsobuje, že se opakovaně dozvídáme, že ovzduší v regionu je sice špatné, ale z různých důvodů se s ním nedá nic dělat. Způsobuje, že vám ti, kdo jsou o problému informovaní snad nejvíc, zcela bezostyšně řeknou do očí, že největší znečišťovatelé už mají tak nastavené limity, že vlastně vůbec neškodí a že se problém vlastně ani řešit nedá.
Regionální politici sice už dávno připustili, že znečištění ovzduší jde na vrub místního průmyslu až ze 70 procent. Pak ale - jednoznačně vlivem faktoru X, jinak se to vysvětlit nedá - jako králíky z rukávu zase vytáhnou známé dělení znečišťovatelů ovzduší na třetiny (z jedné třetiny těžký průmysl, z další doprava a z té třetí lokální topeniště). A pak ještě, přestože každý, kdo umí sečíst jedna a jedna, o tom ví, vytáhnou experti z rukávu větry od Polska, coby dalšího zlého znečišťovatele.
Tentýž faktor X způsobuje, že před volbami všichni politici (napříč politickým spektrem) zařazují problém znečištěného ovzduší na první místo svého volebního programu. Ihned po volbách ale zcela zapomenou, že ten problém existuje, nebo hledají řešení, která řeší jaksi trochu jiný problém - naposledy například trestání domkářů za spalování nekvalitního paliva. A politici jdou dokonce tak daleko, že jsou kvůli tomu ochotni porušit i jeden ze základních pricipů své pravicové politiky a narušit občanovo soukromí, dokonce veřejně nabádají k donášení na sousedy. Faktor X tak zjevně způsobuje, že modří politici doslova před očima nenadále rudnou. Faktor X dokáže ale i zázrak zcela opačný. To když komunističní poslanci náhle zmodrají, mají-li hlasovat o možnosti zbavit největší znečišťovatele poplatků za to, že znečišťují, a vysvětlují to vírou v prosazení jakési evropské směrnice někdy v budoucnu.
Proč není prach o velikosti PM2,5 v české legislativě?
Je sice poměrně dobře známo, že prachové částice menší než 2,5 mikrometru jsou obecně vážným nebezpečím pro lidské zdraví, zatím ale v tuzemsku děláme, jako by vůbec nebyly. Přesto, že právě ony na sebe vážou nejvíc karcinogenních látek. Ostatně nic jiného než právě faktor X způsobil, že se v žádné tuzemské zákonné normě zatím neobjevil limit pro PM2,5 a menší prachové částice.
Co způsobuje, že odborníci, kteří se danou problematikou zabývají (ředitel regionálního ČHMÚ, ředitelka, KHS, šéf ČIŽP Ostrava...), začnou zničehonic hlásat pravdy poněkud zvláštní, kluzké a jaksi nikoli stoprocentní? Mám takových perel v živé paměti dost, ale nechce se mi tady s nimi otravovat. Jak se to může stát? Neumím si to vysvětlit jinak než právě faktorem X.
Opravdu nevím, co se stalo, že vedením místních vysokých škol v loňském roce zničehonic náhle změkla kolena a místní fakulty se odmítly podílet na dalších výzkumech s týmem experimentálních lékařů z Prahy, přestože spolupráce už byla domluvena. A ne, že by nebylo co zkoumat, že by nestálo za to leccos v souvislosti s následky znečištěného ovzduší propočítat, že by nebylo na čase začít fundovaně a na vědeckém základě a z řady hledisek, včetně sociálního, sociologického, či zdravotního, hledat aspoň přijatelnou budoucnost pro náš region.
O tomto záhadném faktoru, který dlouhodobě ohrožuje rozvoj Moravskoslezského kraje, by se daly popsat stohy papíru. Zdá se, že nás svým způsobem v prvé řadě ani tak neohrožuje ovzduší, ale právě tento všudy a vším pronikající faktor X.
A co děti? A co stát?
Jak už jsem mnohokrát napsala, nejsme nemocní jen my, dospělí, trpí zejména naše děti. Dlouhodobě a v téměř pravidelných cyklech, pokud už rovnou nezápasí s nějakou chronickou chorobou.
A jak se jim náš stát odměňuje za to, že jsou nucené žít v regionu s ovzduším, které je opakovaně ohrožuje? Co máme navíc za to, že každou zimu musíme dýchat, co dýcháme, kromě ujištění, že se s tím nedá nic dělat? Jak stát kompenzuje matkám s malými dětmi domácí vězení, k němuž je pravidelně odsuzuje svou laxností a neochotou dlouhodobý problém řešit? Ať dělám, co dělám, nevím nic o městské hromadné dopravě zadarmo, možnostech rekreace, pobytech u moře za státní dotace, samozřejmých příspěvcích na kvalitnější lokální topeniště (bez obskurního mnohahodinového čekání na příslušný formulář)...
Neslyšela jsem nic o tom, že by stát přispěl za to, že v regionu se vyrábí 100 procent tuzemské produkce koksu a surového železa, například do Fondu pro děti ohrožené znečištěním ovzduší, které v loňském roce založilo město Ostrava, přestože na trvajícím znečišťění ovzduší i hustotě průmyslových podniků má zjevně nesmírný zájem. Podle dostupných informací město přispívá pěti miliony, za což je dobré vyjádřit mu dík, nicméně největší znečišťovatelé jsou zatím ve své štědrosti poněkud ostýchaví (jen pro připomenutí: v loňském roce do tohoto fondu přispěly podniky BorsodChem MCHZ, s.r.o. - 100 tisíc Kč, ArcelorMittal Ostrava a.s. - 2 mil. korun, OKK Koksovny, a.s. - 2 mil. Kč, Dalkia Česká republika, a.s. - 100 tisíc Kč). Za soustavné poškozování zdraví nejmenších dětí jsou to i v případě ArcelorMittal úsměvné částky, vezmeme-li v potaz zisk společnosti. (viz http://www.dychamproostravu.cz/index.php/ovzdusi/fond-pro-dti). Že to po nich nikdo nechce? Inu - faktor X.
Stát má hluboko do kapsy a krátkou paměť
Státu jsme zjevně pořád ukradení. Nejspíš (nebo spíš zejména) následkem faktoru X má stát tak hluboko do kapsy, že o nějakých kompenzacích nemůže být řeči. A dál? Nic.
Je dobré, že Radomír Štěrba situaci tak přesně popsal a nepřímo upozornil na nepopiratelný fakt, že
stát našemu regionu dluží, a to nejen nějaké legrační čtyři a půl miliardy. Ten dluh je přinejmenším srovnatelný s tím, co dlužil komunistický stát obyvatelům severních Čech. Ještě před revolucí byli v ulicích a domáhali se svého práva. Nakonec se domohli.
A co my ve zcela jiných společenských podmínkách? Osobně nevěřím, že senát vytvoří účinnou hradbu záměrům průmyslových lobby, aby největší znečišťovatelé nemuseli zavést do svých provozů patřičnou technologii. Nevěřím, že navrácení paskřivého zákona o ochraně ovzduší zpátky do sněmovny nedozná dalších změn, takže budeme dál inhalovat prachové částice o velikosti PM2,5, co se do nás vejde.
Je jisté, že problém Moravskoslezského kraje se všemi historicky vzniklými komplikacemi nemůže vyřešit obecný zákon o ochraně ovzduší. Jsem dokonce přesvědčena, že situace je natolik vážná, že by měla být možná i řešena zvláštním zákonem, který by k těmto místním, zcela specifickým obtížím (a zájmům státu) přihlížel.
V roce 1989 byli v severních Čechách lidé v ulicích kvůli tomu, co už dál nechtějí dýchat. Svým způsobem bojovali s trouchnivějící, vyčpělou a naivní filozofií. V Moravskoslezském kraji jsme na tom podobně - boj o vzduch přímo a neoddiskutovatelně souvisí se zcela zásadní změnou přístupů, postojů, myšlení, se změnou v hierarchiích hodnot.
Bez ní se totiž nezmění naprosto nic a my budeme dál narážet na onen fatální, stupidní a nepochopitelný...
faktor X.
Dana Havlenová
Čase předvolební, kéž bys už konečně skončil…
Coby volič, tedy člověk v každém případě smrtelný, připadám si poněkud uondána. Už zase mě lapají, zkouší moji trpělivost, paměť, míru inteligence a určitě otrlosti. Předvolební tvořivost vykazuje tentokrát tak mimořádné odtržení od jakékoli reality, že už možná jde o jakousi novou uměleckou disciplínu se zcela svébytnou poetikou. Všichni ti modří ptáčci, oranžové růžičky, červené třešničky, zlatavé slunečnice, odložené dýmky, piráti, svítání - copak to není poezie sama?
Dana Havlenová
325 µg/m³ PM10 aneb Šeredný hnědočervený puntík
Tak jsme se v Ostravě-Zábřehu dopracovali na mapce Českého hydrometeorologického ústavu k hnědočervenému puntíku, a tedy k hodnocení „velmi špatné“.
Dana Havlenová
Amy, Tom a velký, trochu zpožděný aplaus pro Terezu Vilišovou
Nejsem -náctiletá, dokonce už ani -cetiletá, a už vůbec nejsem "single". Přesto jsem z premiéry Mého romantického příběhu v Divadle Petra Bezruče (4. října 2013) odcházela nasycená, napojená a nadšená.
Dana Havlenová
Malý soukromý aplaus aneb Dík za ostravskou operu
Mám možnost poměrně pravidelně navštěvovat ostravské operní premiéry. A musím říci, že mne dílo tvůrců těchto představení stejně pravidelně těší. Z mé strany už bych to mohla skoro nazvat závislostí a já jsem za ni osudu vděčná.
Dana Havlenová
Morálka...? aneb Hodně pitomá blažkovina
Téměř jsem dnes dopoledne spadla ze židle, když jsem si pustila vstupy ČT24 ze senátu. Aktuální ministr spravedlnosti se tam totiž vyjadřoval k prezidentově amnestii a činil tak způsobem hodně originálním, nicméně pro sebe typickým.
Dana Havlenová
Nechceš volit? To nemyslíš vážně!
Našinec by nevěřil, jak přímá volba prezidenta zalomcuje naším malým světem. Kdo volí jednoho, je blbec, kdo volí druhého, je taky blbec. A kdo snad dokonce volit odmítá, tak to už je úplná příšera, protože jak vytvořit lepší příští, když nedáte hlas tomu "správnému"?
Dana Havlenová
O vládě spíše bezvládné a spáse vystřelené z Hradu
Parlamentní diskuse na téma amnestie nepřinesla - podle očekávání - nic nového, snad jen zděšení, že vše je zřejmě mnohem horší, než by si naivní smrtelník, nepostižený žádnou politickou prebendičkou, mohl představovat.
Dana Havlenová
Amnestie jako z praku aneb 1 + 1 = 3,5
Nadohled prezidentským volbám se pan prezident dopustil amnestie. Člověk by nevěřil, co se v téhle souvislosti, a nakonec i bez ní, nedozví.
Dana Havlenová
Kdo opraví Bazaly aneb Kam míří Ostrava II.
Jsem pouhý občan, čas od času nucený broditi se bahnem svého velkoměsta. Není to na smrt, je to jen otrava. Jsem uznalý občan (a volič), a tak si říkám – máme tu krizi, město nemá zbytečné prostředky, spravit dlažbu nemůže. Jenže tak zle na tom asi není, když prostřednictvím zastupitelstva schválilo právě dnes "smlouvu o spolupráci s akciovou společností Bazaly".
Dana Havlenová
Odkaz českého velikána aneb Vy jste spolu nehovořili?
Tak nám ve sněmovně přistál poslanec (nepravomocně) odsouzený z korupce. Že prý to nikdo nevěděl. Že prý on nic neudělal. Kdyby to nebyla horce aktuální současnost, připomínalo by to jistého českého velikána...
Dana Havlenová
Plavba poněkud titanická aneb Zbožnění
Tak máme za sebou kongres ODS a je to jen dobře. Aspoň máme jasno, kdo a co, přesněji řečeno, že opět nikdo nic.
Dana Havlenová
O volbách, zesnulém Ferdinandovi a novodobé formě vyvolávání duchů
Jak vlastně právě uplynulé volby skončily? No nevím, nevidím zrovna důvod nasednout na invalidní vozík a zvolat: "Na Bělehrad!". Daleko spíš se mi křiví ústa zjištěním, že nám (zase) "zabili Ferdinanda...“ A to nejsem ani trochu Müllerová.
Dana Havlenová
Předvolební krize aneb Babo raď
Situace před volbami do senátu mi v našem volebním okrsku připomíná louži a okap za průtrže mračen. Ať si stoupnu, kam chci, stejně budu mokrá.
Dana Havlenová
Předvolební leták – sonda do mělčin křehké politikovy duše
Kdo je vlastně politik a co o sobě říká? Aniž by to člověk nějak zvlášť chtěl, právě takové informace na něj útočí ze všech stran tak, že jim téměř nelze uniknout. Lezou do bytu, okupují schránky na dopisy, maskují tramvaje, na pojízdných billboardech vám defilují před okny, pokud žijete, tak jako já, v přízemí.
Dana Havlenová
Cermatovsky kreativní budoucnost aneb Úvaha poněkud nadreálná
Na obrazovce zuří kauza Rath ve své vrcholné fázi, ale přiznám se, že mi leze krkem. Zato mne inspirovala drobná cermatovská lapálie, která (opět) otrávila některé letošní maturanty.
Dana Havlenová
Zlobivý, inteligentní hoch a miliony v krabici od bot
Ještě v neděli si David Rath coby stínový ministr zdravotnictví natíral na chléb aktuálního ministra zdravotnictví Leoše Hegera a v pondělí večer už čelil – podle svých slov – „policejní šikaně“. Díky okamžitému souhlasu předsedkyně sněmovny (ODS), uvízl významný sociálně demokratický poslanec, hejtman a obecní zastupitel v policejní cele.
Dana Havlenová
Nezničitelný pan Cermat aneb Vždyť se tak moc nestalo
Není to právě krasavec, ale vykazuje mimořádnou rezistenci. Ve společnosti zmítané ekonomickými nejistotami, globální krizí a plíživým oteplováním je to zřejmě vlastnost podstatnější než oslepující charisma.
Dana Havlenová
Ne život a lidské zdraví, ale výroba, výroba a výroba
Pokud někdo nechápal, co se dělo ve sněmovně, která schválila Burešův ochranářský paskvil místo nového zákona o ochraně ovzduší, dostal během Otázek Václava Moravce (neděle 12. února) poměrně jasné vysvětlení.
Dana Havlenová
Ochrana ovzduší po česku aneb Burešova plichta
Nedělám si příliš iluze o duševních schopnostech, empatii, či předvídavosti našich tak zvaných poslanců. Poté, co schválili nový zákon o ochraně ovzduší, jsem zřejmě ztratila i ty poslední.
Dana Havlenová
Jak Mittal prášil, až odprášil aneb Sezona začala
Tak tu máme konečně nejen inverzi, poklici nad celým regionem, ale také oficiální "signál regulace na PM10 pro MS" - jinak řečeno: zalezte domů, nevětrejte, nevycházejte a babičku (případně dědečka) s nemocným srdcem raději přišijte k posteli. Správně by tohle doporučení mělo ale znít - raději ani nedýchejte.
předchozí | 1 2 3 4 | další |
- Počet článků 66
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1667x
Seznam rubrik
- K čemu tak zvaná demokracie
- Ostrava, magické město 2011
- Život jako učebnice
- Radost ze života
- Když jde o zdraví
- Trochu jinak
- Osobní
- Nezařazené