Britský dokument Továrna sjednotil pozoruhodnou partu

Katastrofální ovzduší v ostravských Radvanicích a Bartovicích přivedlo do Ostravy dva britské reportéry. Ti o lidech, kteří jsou nuceni žít v blízkosti největších ostravských hutí, natočili  emotivní dokument Továrna (The Factory).

Tovární panorama Ostravy má svébytný půvab. Viditelné "dýmy" však nemusí být skutečným nebezpečímwww.ceskenoviny.cz

Netrvalo dlouho a z televize jsme se dozvěděli, že právě tenhle dokument "sjednotil Ostravu" (http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1097181328-udalosti/211411000101010/obsah/173522-britsky-dokument-sjednotil-ostravu/).
Autoři toho názvu zřejmě nebydlí v Ostravě, protože něco takového se ani stát nemohlo. Ostrava je totiž stále naprosto jasně a nekompromisně rozdělena na dva tábory - jeden ví, co se děje v ostravském ovzduší a co to znamená pro obyvatele Ostravy a jejího okolí. A ten druhý možná také ví, ale tento fakt odmítá přijmout, anebo se tváří, že infomace o stavu ovzduší nejsou pravdivé, protože vše je v nejlepším pořádku a ostravská okna se lesknou jako kule vzácného teriéra, laguny nesmrdí a dlažba - no ta není vidět.
V tom smyslu byl zmíněný příspěvek hlavního zpravodajství české veřejnoprávní televize skutečně vzácně jednotný (od dvou regionálních náměstků přes tiskovou mluvčí společnosti ArcelorMittal Ostrava až po odborářského bosse z téže firmy, kteří všichni dokument odmítli jako "jednostranný" a ničící pověst města). Přesto v něm zcela nejednotně zazněl i názor sociologa médií z ostravské VŠB-TU Jakuba Macka, který řekl naprosto jasně (a nelze s ním nesouhlasit), že film vlastně nepřináší nic, co by v Ostravě skutečně nebylo.
Můžeme se bavit nad kvalitou toho filmu, můžeme rozjímat nad tím, co z něj po zřejmě mocné bitvě právníků televize ITV a společnosti ArcelorMittal  nakonec vypadlo.
Jednu podstatnou věc ale světu ukázal - nemocné ostravské děti.

Kryštof, Terezka a další děti
Jsou to děti jako každé jiné. V čase, kdy film vznikal, jim byly tři a čtyři roky - zcela pravidelně je ale zbaví chuti do běžných dětských radovánek vážný zdravotní stav - těžké zápaly plic, astmatické záchvaty, horečky, bolesti.
Když byla Terezka malá, měla chronické plicní potíže. Zápaly plic měla v čase, kdy ji filmaři točili, za sebou od začátku roku tři.
Kryštof bojoval s obdobnými potížemi, a podle mých informací už v současné době v Ostravě nebydlí. Bohužel, neznamená to, že se svých obtíží zbaví, protože to, co už ve svém věku stihl "nadýchat", s ním jde dál. Ten příběh je děsný, bohužel vůbec není ojedinělý a hlavně - nikdo z těch, kdo jsou k tomu kompetentní, není ochoten říci: Kryštofův a Terezčin případ už se nebude a nesmí opakovat.
Situace radvanických dětí není normální
Není vůbec normální, když děti zažijí během roku tři i více zápalů plic, bojují s chorobou, která má všechny příznaky vážného astmatu, není ani trochu normální, když malé a nejmenší děti téměř soustavně bojují s projevy vážně nemocného dýchacího ústrojí.
(Pro ty, kdo to snad nikdy neslyšeli, jen připomínám, že v těch částech republiky, kde ovzduší znečišťuje nanejvýš doprava a lokální topeniště, nezažije většina dětí zápal plic ani jednou ročně).
Čím jsou radvanické děti tak jiné, že zrovna tohle musí zažívat?
Jsou nějak méněcenné, nebo jde o novodobý způsob sociálního vyloučení v duchu - bydlíte v těsné blízkosti huti, tak si za to zaplatíte nebo zmizte, kam chcete...?
Je to nějaká nová sociální politika nebo snad ekonomický záměr? Nezapomínejme totiž, že za situaci nese plnou zodpovědnost stát a politici, kteří jej řídí.
Je volání lidí po zlepšení takového stavu drzé, bláznivé a neodpostatněné? Nebo snad naivně "jednostranné"?

Benzoapyren a nejmenší prachové částice
Film britských dokumentaristů pro tu část Ostravy, která ovzduší ve městě vnímá a je schopna je hodnotit a odmítat jeho kvalitu, skutečně nepřinesl žádnou novinku. Ale ani nic nezveličil (to patrně jen regionální politici zrovna trpí akutní amnézií).
O smrtelném nebezpečí ukrytém v přítomnosti benzo[a]pyrenu se ví.
Ví se i o tom, že právě tenhle záludný, prokazatelně a prokázaně karcinogenní polycyklický aromatický uhlovodík se váže na nejmenší prachové částice (PM1 a PM2,5).
Ví se i o tom, že právě tento karcinogen je v čase inverze v ostravském ovzduší přítomen v neskutečně vysokých množstvích, navíc podle analýz týmu vědců z Ústavu experimentální medicíny AV ČR pochází zejména z hutní výroby, mnohem méně z dopravy a nekvalitních lokálních topenišť.
Mikroskopické prachové částice, obohacené o benzoapyren (a pochopitelně i další látky), jsou tak malé, že je horní cesty dýchací nezachytí, proto míří rovnou do dolních částí plic. Malé děti do šesti nemají dýchací systém ještě dostatečně vyvinutý, takže jim všechna tato svinstva, soustavně doplňovaná nekvalitně zajištěnými průmyslovými zdroji, "padají" rovnou do dýchacích orgánů a následně do krevního řečiště.
Ví se velice dobře i to, že právě tyto nejnebezpečnější prachové částice odmítají padat k zemi a nechat se jednoduše zamést. Právě naopak - drží se ve vzduchu a putují i do veliké vzdálenosti od svého zdroje. Bohužel, nemají na zadku nálepku "made by ..." Region se tak stává obrovskou zásobárnou zdraví likvidujících mikroskopických částic, jedním obrovským jedovatým mrakem.
A ví se už dokonce i to, jak je tenhle mrak nebezpečný pro nejmenší obyvatele regionu. To jen někteří umanutě vědět nechtějí a plkají a rozvoji regionu, dokonce hrozí zvyšováním nezaměstnanosti.

Nesouhlasí, ale na konkrétní otázku neodpovídají
Situace v Ostravě připomíná 19. století.
Má jedinou odchylku - zaměstnanci ostravské filiálky ArcelorMittal jsou přesvědčeni, že jejich zaměstnavatel je nedotknutelný (největší zaměstnavatel v Ostravě! A co si počneme, kdyby se rozhodl z Ostravy odejít...), firemní odboráři dokonce svolali krizový štáb (!!!).
Zaměstnanci ArcelorMittal teď tvrdí, že jejich firma žádnou souvislost s děsivým stavem radvanických  a bartovických dětí nemá (i když v britském dokumentu Nicola Davidsononová, tisková mluvčí společnosti, připouští, že souvislost by nějaká být mohla, ale musí se teprve prokázat).
Zato její ostravská kolegyně stále dokola opakuje, jak se firma může přetrhnout, aby emise snížila.
Nikdo ze zaměstnanců Lakšmího Mittala (a to ani ti, kdo jsou za to zcela konkrétně zodpovědni) neodpovídá na základní otázku - jak tato opatření snižují produkci nejmenších prachových částic, tedy PM2,5 a PM1, potažmo benzo[a]pyrenu.
MUDr. Radim Šrám (vedoucí týmu, který se zabýval analýzami důsledků ovzduší v regionu na zdravotní stav lidí, kteří tu žijí) se osobně ptal jednoho z bývalých generálních ředitelů AMO Sandžaje Samaddara, nakolik nová ekologická opatření v jeho firmě sníží koncentrace PM2,5 a benzo[a]pyrenu. A odpověď nedostal. Nedostal ji ani o rok později ("Otázka zní, jestli odpověď neznali, nebo odpovědět nechtěli," říká dr. Šrám, například na http://jak-to-bylo.webnode.cz/news/mudr-radim-sram-lide-maji-pravo-vedet-co-je-ohrozuje/).

Opověď může leccos objasnit - i zaměstnancům Mittalu
Jsem si stále jistější, že odpověď na tuto otázku poskytne i vysvětlení toho, co není jasné Nicole Davidsonové. Totiž - jak je možné, že se emise od časů, kdy huť převzal Mittal, (údajně) mnohonásobně snížily, a přitom se zdravotní stav lidí v okolí firmy tak děsivě zhoršuje.
Znají odpověď odboráři, kteří dnes "sjednoceně" odmítají emotivní dokument o stavu ostravského ovzduší?
Začne se konečně někdo zabývat nejen kvantem emisí, ale vezme vážne i jejich kvalitu a složení?
Začne se konečně někdo v této zemi vážně zabývat zdravotním stavem lidí, kteří dosud žijí v zóně, která vypadá jako po katastrofě, jak trefně pro Českou televizi zhodnotil můj oblíbený ostravský náměstek pro životní prostředí Dalibor Madej?
Bohužel konkrétně v Ostravě to skutečně není žádné sci-fi. Náměstek Madej coby člen současného zastupitelstva a rady města tohle ví velice dobře. V čase smogu a inverze jde o naprosto standardní realitu. Těžko může náměstek Madej popírat zrovna tohle, pokud zvedl ruku pro dopravu v čase smogu zdarma (město tahle legrace stála více než 20 milionů korun).

Je skutečným viníkem nadnárodní firma?
Často dnes slyším formaluci typu - to se nestydíte kritizovat největšího zaměstnavatele v regionu?
A nestydí se největší zaměstnavatel v regionu neplnit, co je podle zákona jeho povinnost?
Jan Šrytr z Ekologického právního servisu to ostatně v dokumentu britských reportérů řekl jasně: Podle zákona má firma povinnost vzít v úvahu místní podmínky, nebere ohled na těsnou blízkost továrny a obytných oblastí, navíc ekologické limity Evropské unie jsou v Radvanicích a v Bartonicích překračovány.
Nejsem přesvědena, že viníkem celé to šílené situace je výhradně ostravská huť ArcelorMittal, třebaže v Radvanicích a Bartovicích spíše ano. Jak je v kraji zvykem - nikdo nebude dělat nic (a v souvislosti s životním prostředím zejména), co bezprostředně není jeho povinností.
V tomhle máme u nás v České banánové vzácně benevolentní vládce. Na novelu zákona o  životním prostředí čekáme léta, na stanovení limitů PM2,5 také (ony jsou totiž nesrovnatelně nižší než PM10).
Ale koho zrovna tohle trápí, že?
Proč by se tedy velcí průmysloví znečišťovatelé měli zneklidňovat a odpovídat na jednoduché otázky, když je stále někdo utvrzuje v tom, že se jimi zabývat nemusejí. Naopak jsou oceňováni (hospodářská komora udělila AMO cenu za ekologický přínos...) a ještě k tomu nemusí platit pokuty (http://zpravy.ihned.cz/c1-52980890-stat-odpousti-na-danich-miliardy-a-taji-komu-hn-se-podarilo-ziskat-sobotkovi-odpustky).
Proč by měla společnost ArcelotMittal brát ohled na lidi kolem sebe, když to po ní vlastně nikdo ani moc nechce?

Rada z ciziny
Film nemohl potěšit představitele huti, ani místní politiky. Za zdraví obyvatel regionu nesou odpovědnost rukou společnou a nerozdílnou. Je zřejmé, že situace by vypadala diametrálně jinak, kdybychom nežili v Česku.
Návod, jak to dělají v Anglii a co by nám doporučili, mi přistál v poště spolu s dalšími reakcemi na zmíněný dokument. Poslal ho dr. Evě Schallerové John Gower ze společnosti COTEP (Communities Opposed To Environmental Pullution), která se zabývá životním prostředím.
Opakuje, co známe ze studií pražských vědců  - že větší částice padají k zemi a je tedy možné se jich poměrně dobře zbavit, zatímco ty lehké, menší než PM10, zůstávají ve vzduchu dál a mohou putovat na velké vzdálenosti (ohrožují tím tedy mnohem větší oblast než bezprostřední okolí svého zdroje). Pokud je však teplotní inverze, tyto částice zůstávají blokovány na místě a jsou velmi nebezpečné, zvláště pro malé děti.
John Gower doporučuje i řešení: mokré uhlíkové filtry, používané v desorpčních typech oceláren, spaloven a plynárenských podniků. Tato technologie musí být podle Johna Gowera použita u všech průmyslových podniků v regionu. Monitory PM2,5 by podle jeho zkušenosti měly být instalovány kolem každého průmyslového komplexu, přičemž měření se musí provádět soustavně každých 15 minut. Výsledky měření by měly být zveřejňovány každý měsíc a firmy, které nesplňují limity,  by měly být tvrdě potrestány.
No – tak daleko v České banánové ještě nejsme.
Státem tolerovaná vivisekce nejmenších obyvatel Ostravy a Ostravska, ať už je následkem produkce koho chce, bude tak zjevně pokračovat v přímé zavislosti na tom, kdo o životě v této zemi a jejích regionech právě rozhoduje.
Nebývají to lidé moudří (obávám se, že prokazatelně). Zato jsou (také naprosto prokazatelně) úzce ovládáni svými vlastními (či stranickými) zájmy, které se naneštěstí poměrně často nekryjí s tím, co by se dalo nazvat veřejným zájmem.
Já se čistě subjektivně a nesmírně naivně domnívám, že zdraví obyvatel jakéhokoli regionu je veřeným zájmem číslo jedna.

Dokument Továrna britské ITV najdete na http://www.youtube.com/watch?v=7956d8O1UoUpřeklad na http://www.blisty.cz/art/60547.html
reakce na dokument ve zpravodajství ČT1 na http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1097181328-udalosti/211411000101010/obsah/173522-britsky-dokument-sjednotil-ostravu/informace o analýzách týmu dr. Šráma http://jak-to-bylo.webnode.cz/news/co-v-ostrave-dychame-jak-to-skodi-nasemu-zdravi-a-co-s-tim-dal/rozhovory s dr. Šrámem http://jak-to-bylo.webnode.cz/news/mudr-radim-sram-lide-maji-pravo-vedet-co-je-ohrozuje/http://www.zizka.estranky.cz/clanky/rozumy-z-regionu/spatne-ovzdusi-se-projevi-za-radu-let-.html