Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

O vládě spíše bezvládné a spáse vystřelené z Hradu

18. 01. 2013 23:11:44
Parlamentní diskuse na téma amnestie nepřinesla - podle očekávání - nic nového, snad jen zděšení, že vše je zřejmě mnohem horší, než by si naivní smrtelník, nepostižený žádnou politickou prebendičkou, mohl představovat.
Možná věděli, možná nevěděli, rozhodně ale nikomu nic neřekli.Možná věděli, možná nevěděli, rozhodně ale nikomu nic neřekli.čtk

Když tak člověk s otevřenými ústy hleděl na obhájce prezidentovy amnestie, nemohl si nepoložit otázku, co v tom sakra vězí, potažmo – kdo za tím vězí. Jinak řečeno – kdo tady tomu pseudopolitickému mraveništi vlastně velí? Jsou to vážně politici ať už v parlamentu, ve vládě nebo na Hradě, anebo někdo úplně, ale úplně jiný?
Interpretace amnestie aktuálním premiérem, pravda stiženým manželskou krizí, v tradičním duchu - já nic, já jen pouhý premiér, který ani jinak nemůže - nad jiné jasně dokazuje, že ten, kdo nám tady vládne, rozhodně není on. Jinými slovy - zcela nesvéprávný premiér, odkázaný na "ústavní zvyklosti", nemůže jinak, a tak klíďo píďo podepíše amnestii, která kromě tisíců lidí s velmi různou hierarchií hodnot, omilostní samotné špičky českého tunelářství a loupeživosti.
První místopředseda téže vlády zděšeně - jak jinak, je totiž horkým čekatelem na prezidentskou funkci - odmítl amnestii, neboť je "nešťastná" a morálně konsekventně opustil jednací sál. A to ještě krátce po vyhlášení amnestie nebyl nijak zvlášť proti. Nikdo mu totiž nic neřekl, nevysvětlil, tak nějak ho vynechali. Jak je to možné, to ví jen pámbu a možná náš vyděšený premiér, který ale ovšem umí držet basu.

Jak se pan ministr ani trochu nenapil
Ministr spravedlnosti téže vlády - stižen fatální žízní - vyplazoval před sněmovnou jazyk jako špatně chlazený chameleon a mluvil, mluvil a mluvil. Sám při téže verbálně dramatické kreaci připomněl svoji někdejší advokátní praxi a je třeba říci: komu čest tomu čest. Obhajovat takovým způsobem neobhajitelné, k tomu už tedy musí být advokátský fištrón... Člověk by nad jeho výkonem omdlel, nebýt sklenky s vodou, kterou si nechal přinést. Věřte nebo ne, ta sklenka tančila vzduchem jako elfí víla. Sám si nalil, sám pozdvihl (a nejednou) sklenku k ústům, ale - nikdy se nenapil. A plkal, plkal a plkal, pardon, obhajoval neobhajitelné (ono obhajovat Berky, Pitry, Chvalovské, H-systémy či Union banky - to chce jiná promile než H20). Fascinující výkon. Čeho se ministr přes ospravedlňování napil poté, co opustil řečnický pultík, bůh suď, ale vsadila bych se, že to voda nebyla. Přesto je zajímavé, že některá česká vězení musí být dnes "zakonzervována", neboť v nich není živáčka, přestože pan ministr ujišťoval (ještě včera) poslance, že tisíce odsouzených čekají na svůj trest a nemají kde si jej odpykat.

Akt soucitu a milosrdenství
Když už se s námi pan prezident o amnesii nehodlá bavit, je hezké, že tak učinil aspoň jeho vicekancléř a ve volném čase samozvaný spasitel snad úplně všeho Petr Hájek. Ten se v pořadu Máte slovo vyjádřil, že "amnestie Václava Klause je promyšlený, smysluplný akt, který chce naznačit, že stát není jen obluda, která vás požírá a bere vám peníze, ale že je tu také instituce prezidenta republiky, která může pustit část lidí, kteří jsou nespravedlivě dlouho souzeni, je to akt jistého náznaku sounáležitosti v našem národě".
Mráz mi běhá po zádech, když si vzpomenu, jak před časem v jiném hezkém televizním pořadu přesvědčoval národ, že pan prezident má v sobě hodně duchovního a že se ještě budeme divit. Že by měl už tehdy na mysli tento pozoruhodný akt, napravující "nespravedlivě dlouhé souzení"? Leccos by to naznačovalo.
Ostatně i premiér mluvil před sněmovnou o aktu soucitu a milosrdenství, který dnes tak nějak nepochopitelně jitří společnost. Patrně měl na mysli soucit s těmi, kdo pelášili na nejbližší pracovní úřady, aby si odtud přinesli tisícovku na první přežití. Možná myslel čekatele na sociální dávky, kteří měli milosrdně vyčkat, až na ně po amnestovaných přijde řada. Možná myslel kabrňáky, kterým soucitně a milosrdně stát bude muset vysolit miliony za "ušlou mzdu".

Vláda, která nic netuší
Ale zpátky k tomu vládnutí - vláda tedy nic netušila, zatímco amnestie byla upečena tak nějak potají, bez vážnější či hlubší analýzy, a nikdo nic nevěděl, protože ti, co věděli, drželi basu, aby se něco neprokeclo a nebyl šrumec.
No, nevím. U pragmatika, jakým aktuální prezident bezesporu je, si neumím představit, že by si něco takového střihl a tak docela nevěděl, co to přinese. Dokonce si neumím představit, že by o tom nic nevěděl zvláště pak aktuální ministr spravedlnosti, který přece nemohl jinak, než amnestii vykonat. A že by byl aktuální ministr spravedlnosti až taková sviňa a neřekl nic aktuálnímu premiérovi, když s ním sdílí nejen vládní kabinet, ale také vedení ODS? I kdyby si oba pánové vykloubili čelisti (a ministr spravedlnosti vyplázl jazyk z Prahy až do Brna), nevěřím, že nic nevěděli a netušili. Za tak opulentní pitomce je vážně nemám, i když si jich nijak necením.
Daleko víc se mi ale vnucuje jiná souvislost. Předchůdce ministra Blažka Pospíšil zmizel z vlády zcela nečekaně před řadou měsíců. Důvody k tomuto svému rozhodnutí poskytl tenkrát premiér jen velice chatrné.
Čím to, že zrovna Jiří Pospíšil musel ze hry a právě v tom čase? Komu vlastně vadil? Našemu nejistému premiérovi? Nebo snad prezidentovi? Nikdy se o něj přece ani slovem neotřel. A proč na jeho místo dosedl zrovna Blažek, muž s nejasnou minulostí a pověstí "všehoschopného"?
A vadil tehdy nějaké konkrétní osobě nebo vadil prostě proto, že bylo možné očekávat, že by snad něco zásadního nepřipustil? (A nepřipustil by? Pevně doufám, že nepřipustil, protože ani aktuální návrat Pavla Béma do lůna ODS nevnímá vůbec nadšeně.)
Kdo tedy tam někde v pozadí potřeboval životně nezbytně zcela nesmyslnou amnestii, která staví právní systém a jakékoli právní vědomí v této zemi dokonale na hlavu?

Vláda bez vlády
Vědí ti, kdož "vládnou", že vlastně vůbec nevládnou? Že to, co předvádějí, žádná vláda není? Tak, jak se informace o amnestii a v širším smyslu i o podivném vládnutí aktuální vlády objevují, to vypadá, že těmi nešťastnými muži a ženami v našem čele kdosi pohybuje podle vlastních potřeb a zájmů. Člověk se může jen domýšlet, kým je manipulováno a kdo je k čemu tlačen a dotlačen. Důvody mohou být finanční, ale i politické a možná i další - v mediální vřavě kolem prezidentské volby se zrovna odpovědi na tyhle otázky nejspíš poztrácejí v říši stínů kdesi za politickou scénou. Snad se někdy dozvíme, kdo tahal (a tahá) za provázky, kdo si vymohl tuhle zcela absurdní amnestii, možná se to ale nedozvíme vůbec nikdy.
Podstatné ale není kdo, ale co. Co umožňuje, aby se tohle všechno, čeho jsme denně svědky, vůbec dělo. Co nutí naše aktuálně nejvyšší politiky dělat skutky zcela nesmyslné, nelogické a dokonce protiprávní, co je nutí politicky kšeftařit, uplácet a domlouvat nesmyslná spojenectví. A v tomhle případě je odpověď nasnadě: je to jen hloupost či naivita, ale taky kariérismus a touha po moci. A možná i neskutečná osobní zbabělost.

Autor: Dana Havlenová | pátek 18.1.2013 23:11 | karma článku: 27.62 | přečteno: 871x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Ostatní

Libuse Palkova

Mimomanželské vztahy

Jak jsme probrali v předchozím blogu, ne každé manželství se musí vydařit. A to každý pak řeší po svém. Někdo drasticky rozvodem, jiný si pořídí milence či milenku, zkrátka každý má svůj recept, jak přežít a vydržet.

25.9.2017 v 20:26 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 3 | Diskuse

Jan Pražák

Proč má obyčejná rýmička na nás muže tak zničující účinky

„Ten můj má už zase smrtelnou mužskou nemoc na sedum písmen. Celej víkend proležel na gauči, smrkal, prskal, skučel a chtěl po mně, abych ho krom veškerý práce na domácnosti pořád obskakovala.“

25.9.2017 v 20:01 | Karma článku: 9.45 | Přečteno: 83 | Diskuse

Jan Tichý(Bnj)

Karlštejn po 30 letech

Majestátní hrad Karlštejn pamatuje mnoho, gotickou výstavbu, renesanční dostavbu, rozsáhlou rekonstrukci architekta Josefa Mockera v 19. století.

25.9.2017 v 13:34 | Karma článku: 9.84 | Přečteno: 397 | Diskuse

Mário Oláh

Okultná symbolika - nástroj na uväznenie ľudskej pozornosti v dualite

"Akákoľvek forma spodobnenia poznania je pasca; je to spôsob, ako sa uzavrieť skutočnému poznaniu." - Carlos Castaneda

25.9.2017 v 12:32 | Karma článku: 13.99 | Přečteno: 202 |

Libuse Palkova

Je manželství koncem lásky?

V předchozích dílech naší soutěže jsme už probrali lásku, sex, a teď bychom tedy logicky měli skončit u manželství-čímž rozhodně nechci naznačit, že manželstvím také láska a sex definitivně končí.

25.9.2017 v 12:22 | Karma článku: 9.08 | Přečteno: 642 | Diskuse
Počet článků 66 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1662
Tko sam, što sam... Snad jen snílek, toužící po troše mlhy.


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.