Advent v nadlimitním množství. A taky s rouškou.

Ve vzduchu voní pečené ořechy, máslo a vanilka, na ušní bubínky útočí do zblbnutí opakované předvánoční zpěvy a množství prachu v Ostravě a přilehlém regionu stále - tu více, tu méně - přesahuje únosnou mez.

Na ostravské radnici se usadili poněkud předimenzovaní svítící andělé, sníh zakryl rozbolavělé, zčernalé ulice, a všechno dohromady už to pár dní vypadá jako mírně vykolejená, postmoderní a poněkud falešná pohádka.
Je advent, nic moc se (zaplaťbůh) neděje.
Mikuláši se prohnali ulicemi, mrzlo jen praštělo, ale vlastně není co řešit. Soudím tak z letmého průzkumu internetového zpravodajství oficiálních médií - vypadá to, že Ostravané se mohou klidně klouzat (už zase mají krásné kluziště na Masarykově náměstí), anebo okukovat (jaká krása...) vánoční strom z Čeladné. Vždyť se - až na ten marketingově vyumělkovaný a přebujelý advent - nic neděje.
A do toho "nicnedění" vám v poště přistane pozvánka na demonstraci za lepší ovzduší http://www.irevir.cz/bleskovka/17-prosinec-rouska-pro-ostravu.
Proč? Vždyť tady máme tak krásně, sníh je bílý, sousedi spalují svinstvo jen docela mírně, dítky pějí a nové zastupitelstvo zasedá. A nejen to, ono už i hlasuje, ono potvrzuje..., ono... ono...
Ne, přiznávám, nenacházím slov pro to, co se to v novém zastupitelstvu města Ostravy v čase adventním i mimo něj vlastně děje.

K čemu je volič po volbách?
Ode dne voleb a následném znovunastolení modrooranžové koalice není možné dělat si jakékoli iluze o tom, kdo, co a jak. Ale čekala jsem (přiznávám, že naivně) aspoň pokus, byť chabý, uchlácholit potenciální voliče kupříkladu nějakou deklarací - ano, poslali jste nás znovu na radnici, tak splníme, co jsme slibovali, budeme se starat, aby se tady dalo dýchat, a když ne co nejdřív, tak se aspoň postaráme, aby to nebylo horší a horší.
Ale ne - pošetilost mocných je nebetyčná.
Proč by se měli vysilovat chlácholením vášní, když mohou "vládnout". A tak nám (bezesporu velmi sociálně) prosadili zdražení jízdného v hromadné dopravě. Píšu "nám", protože jsem notorický vyznavač jízdy městskou hromadnou dopravou. Když vidím, jak se na ulicích auta málem štosují do sloupců, aby se vůbec vešla, je mi z toho mdlo. Nechápu, že právě takhle řeší finance ostravského dopravního podniku radnice, kde jednoznačně zvítězila sociální demokracie. Máme krizi, peněz není nazbyt, tak proč nepřisolit těm, kdo jsou tak hloupí, že vůbec do hromadné dopravy lezou - byť jsou soustavně nabádáni k opatrnosti, protože je v ostravských tramvajích jistojistě někdo obere, okrade a společensky znemožní?
Fajn, jezdit hromadně bude dražší, zřejmě se chceme přiblížit hlavnímu městu, tam je, pravda, dráž. Zatím jsem se ale příliš nedočetla, k čemu je jeden jediný předražený elektrobus, k němuž má v dohledné době přibýt další. Možná to je důvod - chcete ekologickou dopravu, tak si ji - korunku ke korunce - koukejte zaplatit.

Vědci mají jasno, politici ne
Nedávno zveřejněné výsledky výzkumu Ústavu experimetnální medicíny AV nestojí politickým představitelům města za pozornost, natož za reakci. A co taky říkat, vždyť vlastně vědci neřekli nic jiného než to, co už se tady dávno a všeobecně ví. Hejtmanův náměstek Miroslav Novák (ČSSD) okamžitě přispěchal s kategorickým odmítnutím výsledků jejich průzkumu, co taky s nimi jiného. A ostravské zastupitelstvo - velmi chvályhodně - schválilo příspěvky na ozdravné pobyty... Krev mi vře, když to čtu, protože odmítám pochopit, že všichni společně dopouštíme, aby se naše děti dostaly do situace, že takové pobyty potřebují. (A co prevence? Kde zůstala ta? Jak si představit situaci, kdy by ozdravné pobyty třeba ani nemusely být nutné...)
Já vím, ono je to - složité.
Už před komunálními volbami jsem se naučila hezkou mantru nejmenovaného politika, když byl peskován za cosi, co souviselo s životním prostředím. Zasmušil se a způsobem jedině sobě vlastním odtušil: "To je čistá státní správa!"
A jak jinak, už zase o směřování životního prostředí v Ostravě rozhoduje právě a jedině on (myslím, že v tomto směru poskytuje velmi pěkné čtení zápis z prvního jednání zastupitelstva o tom, co předcházelo volbě nově jmenovaných členů městské rady a primátorových náměstků http://www.ostrava.cz/jahia/webdav/site/ostrava/shared/obcan/zapisy_zm/vo1014/zapis1.pdf.)
Možná se budeme zase dusit, možná i trochu udit, ale rozhodně se nebudeme nudit.

Před volbami není po volbách
Přestože i pro ODS bylo v čase předvolebním životní prostředí "podstatné", potřebu hnutí Ostravak vyhlásit jeho ochranu ve městě za prioritu smetli spoluzastupitelé (a to dokonce i z TOP 09, dřív než si myslíte) jako banální a předčasnou, málem ještě než stihli všichni vespolek složit slib.
Mám nejasný pocit, že to zdaleka nebyl jen od počátku politickými vysloužilci kritizovaný nováček na ostravském politickém nebi (Ostravak), kdo volal po transparentnosti a soustavném právu občanů na informace o tom, co se na radnici chystá a plánuje.
A téměř dva měsíce po volbách? Podívejte se laskavě na www.ostrava.cz. Dokonce ani nové složení zastupitelstva tam ještě nenajdete. A jestli se snad chcete vyznat v tabulce Usnesení, výsledky hlasování a zápisy ze zastupitelstva, tak směle do toho. Je to vskutku pro zvláště zaryté hnidopichy, protože upřímně řečeno - bez dalších dodatků a vysvětlení se nedozvíte vlastně nic.
Jak to s námi drazí zastupitelé po volbách myslí? No, nebudu se tady rozteskňovat nad (předvolebními) sliby a vizionářskými a velmi akčními programy. Momentálně napjatě čekám na zápis z 2. zasedání zastupitelstva, které se konalo 2. 12. 2010. Proč? Vlastně ani nevím. Podle toho, čím se mělo zabývat, tam pro mne, jakožto voliče, který měl před volbami zcela zásadní a konkrétní potřebu - to jest nápravu stávajícího (a ani trochu uspokojivého) stavu ovzduší ve městě - stejně nic zásadního nebude, nanejvýš tak záznam marné bitvy zastupitelů za hnutí Ostravak aspoň trochu zkomplikovat jednoduché hlasování o tom, co považují za nesmyslné, případně protiprávní.
Už čekám pět dní, ale podle počtu projednávaných bodů, o nichž bylo třeba rozhodnout, soudím, že si ještě počkám, neb to bude záznam s vysokou pravděpodobností předlouhý. Jen doufám, že se dozvím, kdo se aspoň snažil (případně) protestovat. Jenže je advent, svátky na krku...
A v čase, kdy bychom si měli být všichni vzájemně blíž a blíž, je to tady zase a kdosi vytahuje jakousi pomyslnou roušku a chce se srocovat a popichovat. Kvůli ovzduší!
Co se těm mladým, co buntují k demonstraci před radnicí, vlastně nelíbí, když přece modrooranžoví už tisíckrát jasně řekli, že město nemůže nic, nebo skoro nic? Na Masarkově rynku je kluziště, strom září a korpulentní andělé na radnici svítí do temnot. (Kolik asi ta velkolepá záře stojí?)
Že by to těm mladým nestačilo? Že by chtěli víc než kluziště, zaplivanou dlažbu a městské finance na účtu privátní 1. International School of Ostrava? Nebo že by snad potřebovali víc než auťák, bejvák a prachy v kešeni?
O co jim, k čertu, v čase rozvíjející se, byť poněkud bezzubé, zrezivělé a zatraceně zapomnětlivé tak zvané demokracie jde?

Dodatek (nějaký beznadějný hnidopich mi to poslal e-mailem):
Základní principy ochrany životního prostředí v Evropské unii
Princip „platí znečišťovatel“. Ekonomické náklady na odstranění znečištění by neměla hradit celá společnost, měli by je platit původci znečištění, a to včetně preventivních opatření.
Princip udržitelného rozvoje. Rozvoj, který uspokojuje požadavky současnosti, aniž by narušoval schopnost příštích generací uspokojit své vlastní potřeby.
Princip vysoké úrovně ochrany. Při přijímání evropských norem by se mělo vycházet z tradic přísnějších členských států a nejnovějších technologií a metod ochrany. Standard EU by měl být „měkčí“ než v nejpřísnějším státě, jednotlivé státy si ale mohou ponechat své přísnější normy.
Princip prevence. Je levnější a účinnější vzniku poškození životního prostředí předejít, než řešit poškození, až  když nastane.
Princip předběžné opatrnosti. Nedostatek přesných vědeckých důkazů, že určitá činnost bude mít negativní vliv na životní prostředí, nemůže být k důvodem k tomu, aby se odkládala nebo neprovedla potřebná opatření, jež by poškození životního prostředí mohla zabránit. Typickým příkladem pro uplatnění tohoto principu jsou geneticky modifikované organismy.
Princip ochrany co nejblíže u zdroje znečištění. Škodě na životním prostředí se má bránit co nejblíže místu, kde škoda vzniká. Příkladem je snaha zpracovávat nebezpečný odpad u původce, ne až ve vzdáleném zpracovatelském zařízení.
Princip ochrany životního prostředí jako celku. Při ochraně životního prostředí se musí brát v úvahu životní prostředí jako celek. Nelze sledovat např. jen znečištění vzduchu a opominout ostatní, jako je třeba poškození živočišných druhů nebo krajiny.
Princip integrace. K dopadům na životní prostředí se musí přihlížet i při navrhování a provádění ostatních politik EU, jako je politika ochrany spotřebitele, průmyslová politika, dopravní politika, zemědělská politika.
Princip subsidiarity. Podle tohoto principu má být Evropská unie v oblasti životního prostředí aktivní pouze tehdy, pokud by stejně účinně nemohly zasáhnout členské státy samostatně. Charakter ekologických problémů, které existují nebo se šíří bez ohledu na hranice států, však zhusta vyžaduje zásahy a regulace na vyšší úrovni, než je stát.
(podle www.euroskop.cz zpracoval Jan Hrachový, spolutvůrce Petice za čistější ovzduší v Ostravě, více rovněž na http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/politiky-eu/evropska-politika-ochrany-zivotniho/1000521/4271/#pri2