Subjektivní (oranžová) imprese a hněv tiskové mluvčí
Nahlíženo čistě subjektivně má na to nezpochybnitelné právo. Přečetla si můj text a vypadá to, že se hodně rozzlobila. Dokonce tak, že zjevně nevzala v potaz některá fakta. Tedy především fakt, že neviditelný mrak visel nejen nad Bartovicemi, kde údajně limit znečištění prachovými částicemi překročen nebyl (no nevím, pokud po dva dny ze čtyř v jednom dni je 40 a v dalším 46 mikrogramů, tedy téměř limitní hodnota, ani v Bartovicích to nebyla žádná sláva, ale to je jen moje ryze subjektivní hodnocení).
V Bartovicích byly hodnoty v normě...
Věra Breiová žije v podivné, poněkud zjednodušené představě, že vsichni, komu vadí stávající ovzduší v Ostravě, zřejmě žijí a dýchají výhradně v Bartovicích. Omyl, paní Breiová, zdaleka nejen v Bartovicích, je nedýchatelno, přesněji řečeno velmi špatně dýchatelno. Pokud už jsem vyrazila na festival, zajímaly mne informace z měřicích stanic, které jsou areálu nejblíže - tedy Ostrava Fifejdy a Ostrava Přívoz. A tam byly hodnoty nadlimitní. Pokud jsou snad teletextové informace nepřesné, měla by s tím Česká televize coby veřejnoprávní médium něco udělat, ale silně pochybuji, že mne v čase festivalu šálil zrak. Ostatně dnes - čistě cvičně - jsem se krátce před 22. hodinou opět podívala na teletext a nebudete věřit, co jsem zjistila: Fifejdy 61, Přívoz 55 mikrogramů na metr krychlový, tedy opět nadlimitní množství. Těžko mne budete, paní Breiová přesvědčovat, že jde o běžný jev právě v tomto období.
O nás stařešiny nejde, jde o děti, kterým vzduch, který tu vespolek dýcháme, ničí zdraví tak, že už i v létě, v čase, kdy není inverze, musí zápasit s dušností a počínajícími zápaly plic. Bohužel, ministerstvo zdravotnictví má pořád jiné starosti než hloukový průzkum zdraví v Ostravě.
Uklízečka a "bezostyšnost"
Dále se pak paní Breiová pozastavuje nad mou kritikou žertovného plakátu s uklízečkou, jímž chtěl zřejmě Arcelor Mittal rozveselit rezignovavší (to je to správné slovo) ostravskou veřejnost. Jak by také nerezignovala, když do ní pořád kdosi z nějakého ne zcela pochopitelného důvodu valí polopravdy a údaje velmi ledabyle vytržené z kontextu, údaje, které se zrovna hodí. Summa summarum - kdo se to tady pořád snaží z lidí nadělat pitomce tím, že poněkud nadstandardně použije presentum tam, kde má být futurum? Ne, to nejsem já, kdo se snaží přivést ostravskou veřejnost k naprostému zpitomění. Jestliže někdo zahájí výstavbu čehosi, co jednou v budoucnosti snad přinese "odprášení", a tedy lepší vzduch, a dodá k tomu výkřik "Odprašujeme!!!", pak buď neumí používat správný čas (správně by mělo znít "Budeme odprašovat!", s pánem bohem klidně se třemi nebo i deseti vykřičníky), nebo vědomě uvádí nepravdivou informaci. Velmi subjektivně to považuju za drzé a naprosto nechápu, proč se firma jako Arcelor Mittal k něčemu takovému vůbec uchyluje, snad mi to jednou někdo vysvětlí. Určitě to stálo nějaké peníze, které by bylo zjevně vhodnější přidat k těm, které již do přestavby a zkvalitnění výroby firma investovala, jak mne správně Věra Breiová upozornila.
Jenže přiznávám, že zcela subjektivně, objektivně to možná opravdu tak není, stále naprosto nezlomně zastávám názor, že ani my tady v Ostravě nežijeme v banánové republice, i když se nám to pořád někdo snaží vsugerovat. A máme právo, aby s námi dokonce i velké nadnárodní firmy jednaly jako s dospělými absolventy základní školy, nikoli jako s malými dětmi, jimiž je nutno manipulovat, mimochodem nepříliš vkusně.
Výhradně subjektivně
To ne já vnímám ostravskou veřejnost jako zpitomělou, ale ten, kdo jí servíruje pravdy jen částečné, nebo gramaticky nesprávné. Nejsem to já, kdo by měl s veškerou zodpovědností zkoumat hodnoty na jednotlivých měřicích stanicích po celé Ostravě a v celém kraji. Rozhodně to stojí za pozornost i teď, chvíli před půlnocí, 22. července 2010.
Víte, paní Breiová, blog je blog a já opravdu nemám ambici psát objektivně, právě naopak. Zcela subjektivně jsem přesvědčena, že životní prostředí v Ostravě je hrozné, a to dokonce i v letních měsících, a že se s tím už konečně musí něco dělat, ne si jen kolkolem přihřívat politické polívčičky a podnikatelské plány či rejžičky. Podnikání, které jiným ničí zdraví, považuji, přiznávám, velmi subjektivně, za velmi velmi sporné. Dokonce za tak sporné, že by ani nemělo existovat. Ale přiznávám - je to jen můj, zcela subjektivní pohled na věc. A ani trochu se za něj nestydím, jedu-li tramvají a vedle mne sedí klouček, ani ne pětiletý, a musí si pomáhat speciálním zařízením, aby mohl dýchat.
Text mluvčí Arcelor Mittal Věry Breiové, uveřejněný v MF Dnes 22. 7. 2010:
Naměřené hodnoty a subjektivní hodnocení
Ve středu 21. 7. Otiskla MF DNES obsáhlý text Dany Havlenové, která údajně viděla během festivalu Colours of Ostrava nad Ostravou (oranžový) mrak. Píše o nadlimitním množství polétavého prachu ve vzduchu po tři ze čtyř festivalových dnů.
Pokud se kdokoliv podívá na grafy znečištění na stránkách Zdravotního ústavu Ostrava, zjistí, že monitorovací stanice Bartovice vykazovala ve festivalových dnech následující průměrné denní hodnoty: 16. 7. = 40mikrogramů, 17. 7. = 46 mikrogramů, 18. 7. = 17mikrogramů, 19. 7. = 19mikrogramů. Zapadá to do dlouhodobě naměřených průměrných hodnot - od 23. 6. do 21. 7. nebyl přitom denní limit 50 mikrogramů v měřeních této stanice překročen ani jednou. Každému, kdo používá zdravý rozum, musí být jasné, že množství prachu v ovzduší je ovlivněno mnoha faktory.
Paní Havlenové se nelíbilo, že ArcelorMittal Ostrava před pár měsíci oslovil (dle jejího vyjádření „zpitomělou“) ostravskou veřejnost s údajně nestoudnou informací o tom, že „odprašujeme“. Na tom není nic nestoudného.
Společnost ArcelorMittal Ostrava investovala již stamiliony korun do modernizace a posílení sekundárního odprášení ocelárny, v loňském roce také přes dopady krize realizovala za 20milionů korun odprášení pracoviště pro pálení slitků.
Nestoudné spíše je, pokud paní Havlenová bezostyšně nazývá ostravskou veřejnost zpitomělou (ona k ní nepatří?) a pokud demagogicky tvrdí, že jsme v Ostravě během festivalu Colours of Ostrava dýchali karcinogenní hnus, přestože údaje měřících stanic hovoří o něčem zcela jiném.
Dana Havlenová
Čase předvolební, kéž bys už konečně skončil…
Coby volič, tedy člověk v každém případě smrtelný, připadám si poněkud uondána. Už zase mě lapají, zkouší moji trpělivost, paměť, míru inteligence a určitě otrlosti. Předvolební tvořivost vykazuje tentokrát tak mimořádné odtržení od jakékoli reality, že už možná jde o jakousi novou uměleckou disciplínu se zcela svébytnou poetikou. Všichni ti modří ptáčci, oranžové růžičky, červené třešničky, zlatavé slunečnice, odložené dýmky, piráti, svítání - copak to není poezie sama?
Dana Havlenová
325 µg/m³ PM10 aneb Šeredný hnědočervený puntík
Tak jsme se v Ostravě-Zábřehu dopracovali na mapce Českého hydrometeorologického ústavu k hnědočervenému puntíku, a tedy k hodnocení „velmi špatné“.
Dana Havlenová
Amy, Tom a velký, trochu zpožděný aplaus pro Terezu Vilišovou
Nejsem -náctiletá, dokonce už ani -cetiletá, a už vůbec nejsem "single". Přesto jsem z premiéry Mého romantického příběhu v Divadle Petra Bezruče (4. října 2013) odcházela nasycená, napojená a nadšená.
Dana Havlenová
Malý soukromý aplaus aneb Dík za ostravskou operu
Mám možnost poměrně pravidelně navštěvovat ostravské operní premiéry. A musím říci, že mne dílo tvůrců těchto představení stejně pravidelně těší. Z mé strany už bych to mohla skoro nazvat závislostí a já jsem za ni osudu vděčná.
Dana Havlenová
Morálka...? aneb Hodně pitomá blažkovina
Téměř jsem dnes dopoledne spadla ze židle, když jsem si pustila vstupy ČT24 ze senátu. Aktuální ministr spravedlnosti se tam totiž vyjadřoval k prezidentově amnestii a činil tak způsobem hodně originálním, nicméně pro sebe typickým.
Dana Havlenová
Nechceš volit? To nemyslíš vážně!
Našinec by nevěřil, jak přímá volba prezidenta zalomcuje naším malým světem. Kdo volí jednoho, je blbec, kdo volí druhého, je taky blbec. A kdo snad dokonce volit odmítá, tak to už je úplná příšera, protože jak vytvořit lepší příští, když nedáte hlas tomu "správnému"?
Dana Havlenová
O vládě spíše bezvládné a spáse vystřelené z Hradu
Parlamentní diskuse na téma amnestie nepřinesla - podle očekávání - nic nového, snad jen zděšení, že vše je zřejmě mnohem horší, než by si naivní smrtelník, nepostižený žádnou politickou prebendičkou, mohl představovat.
Dana Havlenová
Amnestie jako z praku aneb 1 + 1 = 3,5
Nadohled prezidentským volbám se pan prezident dopustil amnestie. Člověk by nevěřil, co se v téhle souvislosti, a nakonec i bez ní, nedozví.
Dana Havlenová
Kdo opraví Bazaly aneb Kam míří Ostrava II.
Jsem pouhý občan, čas od času nucený broditi se bahnem svého velkoměsta. Není to na smrt, je to jen otrava. Jsem uznalý občan (a volič), a tak si říkám – máme tu krizi, město nemá zbytečné prostředky, spravit dlažbu nemůže. Jenže tak zle na tom asi není, když prostřednictvím zastupitelstva schválilo právě dnes "smlouvu o spolupráci s akciovou společností Bazaly".
Dana Havlenová
Odkaz českého velikána aneb Vy jste spolu nehovořili?
Tak nám ve sněmovně přistál poslanec (nepravomocně) odsouzený z korupce. Že prý to nikdo nevěděl. Že prý on nic neudělal. Kdyby to nebyla horce aktuální současnost, připomínalo by to jistého českého velikána...
Dana Havlenová
Plavba poněkud titanická aneb Zbožnění
Tak máme za sebou kongres ODS a je to jen dobře. Aspoň máme jasno, kdo a co, přesněji řečeno, že opět nikdo nic.
Dana Havlenová
O volbách, zesnulém Ferdinandovi a novodobé formě vyvolávání duchů
Jak vlastně právě uplynulé volby skončily? No nevím, nevidím zrovna důvod nasednout na invalidní vozík a zvolat: "Na Bělehrad!". Daleko spíš se mi křiví ústa zjištěním, že nám (zase) "zabili Ferdinanda...“ A to nejsem ani trochu Müllerová.
Dana Havlenová
Předvolební krize aneb Babo raď
Situace před volbami do senátu mi v našem volebním okrsku připomíná louži a okap za průtrže mračen. Ať si stoupnu, kam chci, stejně budu mokrá.
Dana Havlenová
Předvolební leták – sonda do mělčin křehké politikovy duše
Kdo je vlastně politik a co o sobě říká? Aniž by to člověk nějak zvlášť chtěl, právě takové informace na něj útočí ze všech stran tak, že jim téměř nelze uniknout. Lezou do bytu, okupují schránky na dopisy, maskují tramvaje, na pojízdných billboardech vám defilují před okny, pokud žijete, tak jako já, v přízemí.
Dana Havlenová
Cermatovsky kreativní budoucnost aneb Úvaha poněkud nadreálná
Na obrazovce zuří kauza Rath ve své vrcholné fázi, ale přiznám se, že mi leze krkem. Zato mne inspirovala drobná cermatovská lapálie, která (opět) otrávila některé letošní maturanty.
Dana Havlenová
Zlobivý, inteligentní hoch a miliony v krabici od bot
Ještě v neděli si David Rath coby stínový ministr zdravotnictví natíral na chléb aktuálního ministra zdravotnictví Leoše Hegera a v pondělí večer už čelil – podle svých slov – „policejní šikaně“. Díky okamžitému souhlasu předsedkyně sněmovny (ODS), uvízl významný sociálně demokratický poslanec, hejtman a obecní zastupitel v policejní cele.
Dana Havlenová
Nezničitelný pan Cermat aneb Vždyť se tak moc nestalo
Není to právě krasavec, ale vykazuje mimořádnou rezistenci. Ve společnosti zmítané ekonomickými nejistotami, globální krizí a plíživým oteplováním je to zřejmě vlastnost podstatnější než oslepující charisma.
Dana Havlenová
Dluh státu, ovzduší a tajemný, všudypřítomný faktor X
V našem regionu se vyrábí 100 procent tuzemské produkce koksu, 100 procent tuzemské produkce surového železa, ale i dalších komodit rovněž ve stoprocentní výši. Za tento luxus nám stát zatím ještě fakticky nedal ani 4,5 miliardy, které pro nás modroprsí politici - jak rádi opakovaně připomínají - vyjednali. Fakticky tyto miliardy do regionu pouze míří, zatím se nikdo nenamáhal zveřejnit, co za ně reálně podnikl ke zlepšení podmínek pro život v regionu.
Dana Havlenová
Ne život a lidské zdraví, ale výroba, výroba a výroba
Pokud někdo nechápal, co se dělo ve sněmovně, která schválila Burešův ochranářský paskvil místo nového zákona o ochraně ovzduší, dostal během Otázek Václava Moravce (neděle 12. února) poměrně jasné vysvětlení.
Dana Havlenová
Ochrana ovzduší po česku aneb Burešova plichta
Nedělám si příliš iluze o duševních schopnostech, empatii, či předvídavosti našich tak zvaných poslanců. Poté, co schválili nový zákon o ochraně ovzduší, jsem zřejmě ztratila i ty poslední.
předchozí | 1 2 3 4 | další |
- Počet článků 66
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1667x
Seznam rubrik
- K čemu tak zvaná demokracie
- Ostrava, magické město 2011
- Život jako učebnice
- Radost ze života
- Když jde o zdraví
- Trochu jinak
- Osobní
- Nezařazené