Madej je naše záchrana, Madej je naše spása!

Znáte to, občas se vám v hlavě probudí melodie, kterou jste zaslechli v raném dětství. Mně se to stalo včera večer, když jsem si přečetla, co voličům přes moravskoslezskou MF Dnes vzkázal náměstek ostravského primátora Dalibor Madej.

Madej je naše záchrana, Madej je naše spása! Tak přesně takhle nějak si moje mysl uspořádala zážitek z vyjádření ostravského náměstka, zodpovědného za životní prostředí (za ODS). Ta slova dokonale přilnula k melodii Milujte se a množte se! z kresleného filmu Stoření světa podle Jeana Effela. Tak jestli chcete, broukejte, zpívejte, či řvěte se mnou. Zejména v čase, kdy inverze a smog zase začnou dusit Ostravu.
Ale buďte si jisti, že to pan náměstek myslí (a vždycky myslel) jen a jen dobře.
Máme zastání a oporu, ačkoli to pořád není vidět, ale je to jen naše vina, že nám komise a pracovní skupiny nestačí a chceme pořád víc a víc, dokonce snad chceme čistý vzduch.
Pan náměstek je tak nebetyčně statečný, že říká zcela natvrdo:  „Můžu se s čistým svědomím podívat do očí dětí, které ve městě od mala trpí astmatem. Dělám pro lepší ovzduší maximum.“
Už samo tohle prohlášení stojí za zaznamenání. Bartovičtí by si je měli nechat vytesat na nějaký vhodný pomník. Já si je musela přečíst dvakrát, abych se ujistila, že se mi to nezdá. Ale ve straně, kde ještě včera velel Mirek Topolánek, není divu.
Co tím maximem pan náměstek vlastně míní, toť otázka. Ovzduší se, jak známo, v posledních čtyřech letech, tedy v letech jeho úřadování na radnici, nijak zvlášť nezlepšilo, spíše naopak.

Čas tlačení
Ale co není, může být, a tak pan náměstek hodlá tlačit, tlačit a tlačit ( „... na všechny velké zdroje ve městě k tomu, aby dál omezovaly emise, ... tlačit na stát, ať zlepší dopravní infrastrukturu v Ostravě, abychom vzápětí mohli uvažovat o zřízení zón, kam nemohou vjíždět stará auta.“) Co z toho (tlačení) nakonec vyleze, člověk ani nechce domýšlet.
Ale pan náměstek už si přece zatlačil a vytvořil pracovní skupinu. V té zasedli a mudrovali zástupci města, kraje, odborníků a řady velkých průmyslových firem, jimž Ostrava a okolí vděčí za ovzduší mimořádně obohacené o karcinogenní látky. Pan náměstek je přesvědčen, že díky zrovna této skupině "Arcelor Mittal Ostrava přistoupil k odprášení aglomerací, které povede k výraznému snížení množství prachu vypouštěného hutí do ovzduší." Odborníci to sice vidí jinak, ale v předvolební mlze na nějakém tom slůvku bokem přece nesejde.
Myslí to dobře, pan náměstek, ale pravda je i ta, že výsledek plánovaného odprášení má být zhruba patnáctiprocentní, a je otázka, jestli si toho obyvatel Ostravy vůbec všimne.
Ale to zdaleka nebylo všechno.

Byl jsem při tom, pravil Madej
Pan náměstek pokračoval ve výčtu svých úspěchů a nechal zaznamenat nečekanou perlu, jako vystřiženou z dějin kinematografie.
„Byl jsem na startu toho, když se v Arcelor Mittalu Ostrava začalo o odprášení aglomerací mluvit,“ pravil ten muž nad jiné zdatný. Pravda, pohled do očí astmatických dětí to nevyváží, ale síla to je taky. Ono totiž v mluvě politické není důležité, co se opravdu stalo, ale kdo u toho byl a kde stál. Někdo vlevo, někdo vpravo a někdo naprosto, ale totálně mimo.
Smělé plány hatil prý panu náměstkovi i nedostatek financí. Tak třeba výzkum vlivů kvality ovzduší na zdraví lidí v Ostravě. Ale smělý kandidát na místo ostravského primátora, nynější náměstek pro životní prostředí, touží vytvořit fond, "do nějž budou velcí průmysloví znečišťovatelé vkládat peníze na ozdravné pobyty dětí".
No není to krásné? Jak je přemluví, aby solili, to zatím neví, ale předpokládejme, že opět tak trochu - zatlačí... (A zapomeňme, že už si svůj čas "tlačit" přece vybral)

Čas pro zocelené cyklisty
Ale nebuďme přehnaně kritičtí - pracovní skupina, která řeší, jak zlepšit ovzduší už přece zasedá.
„Podařila se mi řada věcí,“ připomíná skromně pan náměstek. Otázka zní, proč nepovolil ostravským strážníkům zúčastnit se výzkumu Akademie věd, který zkoumal vlivy špatného ovzduší na zdraví. Ono by se totiž (zřejmě) mohlo ukázat, že jsou na tom hůř než úředníci, kteří jsou sice zavřeni na radnici, ale jsou na tom dokonce ještě hůř než pražští strážníci, dýchající dost náročné ovzduší hlavního města (jak ukázal nedávno zveřejněný výzkum Ústavu experimentální medicíny AV).
Ale to jsou lapálie, kdo by se tím zabýval.
ODS to s námi Ostravany myslí dobře, a tak chce "zajistit dotace na nákup ekologického topení pro domácnosti, ale třeba i rozvoj zeleně a budování cyklostezek".
Paráda, kdybychom bydleli jinde, kde člověk nemusí zkoumat, jestli množství polétavého prachu umožní, aby strávil venku i víc než nezbytně nutnou dobu na cestu do práce a zase domů, bylo by to rozhodně chvályhodné. Ale ve městě, kde je takřka soustavně nadlimitní množství prachu ve vzduchu - to je trochu černý předvolební humor, ne?

Ne? Tak pohov, volno, zpívat! - Madej je naše...!